José Higueras

José Higueras (* 28. února 1953 Diezma, Andalusie) je španělský tenisový trenér a bývalý profesionální tenista. Na okruhu ATP Tour vyhrál šestnáct turnajů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.

José Higueras
José Higueras na US Open 2008
StátŠpanělsko Španělsko
Datum narození28. února 1953 (69 let)
Místo narozeníDiezma, Španělsko
BydlištěPalm Springs, CA, Spojené státy
Výška178 cm
Profesionál od1973
Ukončení kariéry1986
Držení raketypravou rukou;bekhend jednoruč
Výdělek1 406 355 USD
Dvouhra
Poměr zápasů454–234
Tituly16 ATP
Nejvyšší umístění6. místo (13. června 1983)
Dvouhra na Grand Slamu
French Opensemifinále (1982, 1983)
Wimbledon2. kolo (1974, 1977)
US Open4. kolo (1977)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůčtvrtfinále (1983)
Čtyřhra
Poměr zápasů123–167
Tituly3 ATP
Nejvyšší umístění169. místo (3. ledna 1983)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Openfinále (1978)
Wimbledon2. kolo (1974)
US Open2. kolo (1975)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 8. září 2013
Některá data mohou pocházet z datové položky.
José Higueras jako Federerův trenér na US Open 2008

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 1983 na 6. místě a ve čtyřhře pak v lednu téhož roku na 169. místě.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře nejdále probojoval do semifinále antukového French Open 1982 a 1983, když v prvním případě prohrál s Argentincem Guillermem Vilasem 1–6, 3–6, 6–7, a v následujícím ročníku nestačil na Švéda Matse Wilandera ve čtyřech setech. Na Roland Garros 1978 si po boku krajana Manuela Orantese také zahrál finále mužské čtyřhry, v níž byl nad jejich síly americký pár Gene Mayer a Hank Pfister.

Na Turnaji mistrů se probojoval do čtvrtfinále dvouhry 1983. Jako sedmý nasazený vyřadil v předkole argentinského hráče Josého Luise Clerca, aby mezi posledními osmi tenisty skončil na raketě světové jedničky Matse Wilandera.

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 1973 červencovým semifinále Evropské zóny proti Itálii, v němž prohrál obě dvouhry s Barazzuttim i Zugarellim a spolu s Gisbertem vyhráli čtyřhru. V soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 15–15 ve dvouhře a 6–3 ve čtyřhře. Na úvodním ročníku Světového poháru družstev 1978 byl členem vítězného španělského družstva.

Trenérská kariéra

Profesionální kariéru započatou roku 1973 ukončil v sezóně 1986.

Následně se stal trenérem spolupracujícím s tenisty světové úrovně. Z pozice kouče vedl Američana Michaela Changa, který v sedmnácti letech získal titul na French Open 1989, jako nejmladší vítěz pařížského grandslamu. Spolu s Bradem Stinem poté připravoval amerického tenistu Jima Couriera, kterému roku 1992 dopomohl stát se světovou jedničkou a vyhrát čtyři majory na French Open 1991, 1992 a také na Australian Open 1992 a 1993.

Mezi jeho další svěřence patřili Todd Martin, Sergi Bruguera, Carlos Moyà, Pete Sampras, Dmitrij Tursunov, Guillermo Coria, Robby Ginepri a Šachar Pe'erová. V dubnu 2008 navázal spolupráci se švýcarským tenistou Rogerem Federerem[1], původně pouze na antukovou část sezóny, když Švýcarovi ve sbírce trofejí stále chyběl Pohár mušketýrů. Koučování bylo prodlouženo do poloviny září téhož roku, než se stal šéftrenérem elitních hráčů Amerického tenisového svazu (USTA) .[2] Do konce roku 2008 začal připravovat Robbyho Ginepriho a pozici šéftrenéra opustil.

Dlouhodobě žije v kalifornském Palm Springs, kde založil tenisovou akademii José Higueras Tennis Training Center.

Přehled trénovaných tenistů

Finálové účasti na turnajích ATP Tour

Dvouhra: 28 (16–12)
Stav Č. Rok Turnaj Povrch Finalista Výsledek
Finalista 1. 1975 Båstad, Švédsko antuka Manuel Orantes 0–6, 3–6
Finalista 2. 1976 São Paulo, Brazílie koberec Guillermo Vilas 3–6, 0–6
Vítěz 1. 1976 Santiago, Chile antuka Carlos Kirmayr 5–7, 6–4, 6–4
Vítěz 2. 1977 Murcia, Španělsko antuka Buster Mottram 6–4, 6–0, 6–3
Finalista 3. 1977 Bogotá, Kolumbie antuka Guillermo Vilas 1–6, 2–6, 3–6
Vítěz 3. 1978 Káhira, Egypt antuka Kjell Johansson 4–6, 6–4, 6–4
Vítěz 4. 1978 Nice, Francie antuka Yannick Noah 6–3, 6–4, 6–4
Finalista 4. 1978 Indianapolis, USA antuka Jimmy Connors 0–6, 3–6
Vítěz 5. 1978 Bournemouth, Velká Británie antuka Paolo Bertolucci 6–2, 6–1, 6–3
Vítěz 6. 1978 Madrid, Španělsko antuka Tomáš Šmíd 6–7, 6–3, 6–3, 6–4
Vítěz 7. 1979 Houston, USA antuka Gene Mayer 6–3, 2–6, 7–6
Vítěz 8. 1979 Hamburk, Německo antuka Harold Solomon 3–6, 6–1, 6–4, 6–1
Finalista 5. 1979 North Conway, USA antuka Harold Solomon 7–5, 4–6, 6–7
Vítěz 9. 1979 Boston, USA antuka Hans Gildemeister 6–3, 6–1
Finalista 6. 1979 Quito, Ekvádor antuka Víctor Pecci 6–2, 4–6, 2–6
Finalista 7. 1979 Santiago, Chile antuka Hans Gildemeister 5–7, 7–5, 4–6
Finalista 8. 1981 Viňa del Mar, Chile antuka Víctor Pecci 4–6, 0–6
Finalista 9. 1982 Linec, Rakousko antuka Anders Järryd 4–6, 6–4, 4–6
Vítěz 10. 1982 Hamburk, Německo antuka Peter McNamara 4–6, 6–7, 7–6, 6–3, 7–6
Finalista 10. 1982 North Conway, USA antuka Ivan Lendl 3–6, 2–6
Vítěz 11. 1982 Indianapolis, USA antuka Jimmy Arias 7–5, 5–7, 6–3
Vítěz 12. 1983 La Quinta, USA tvrdý Eliot Teltscher 6–4, 6–2
Vítěz 13. 1983 Bournemouth, Velká Britáhie antuka Tomáš Šmíd 2–6, 7–6, 7–5
Finalista 11. 1983 Hamburk, Německo antuka Yannick Noah 6–3, 5–7, 2–6, 0–6
Finalista 12. 1983 Řím, Itálie antuka Jimmy Arias 2–6, 7–6, 1–6, 4–6
Vítěz 14. 1983 Stuttgart, Německo antuka Heinz Günthardt 6–1, 6–1, 7–6
Vítěz 15. 1984 Kitzbühel, Rakousko antuka Víctor Pecci 7–5, 3–6, 6–1
Vítěz 16. 1984 Bordeaux, Francie antuka Francesco Cancellotti 7–5, 6–1

Čtyřhra: 5 (3–2)
Stav Č. Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Finalisté Výsledek
Vítěz 1. 1974 Gstaad, Švýcarsko antuka Manuel Orantes Roy Emerson
Thomaz Koch		 7–5, 0–6, 6–1, 9–8
Finalista 1. 1975 Rotterdam WCT, Nizozemsko koberec Balázs Taróczy Bob Hewitt
Frew McMillan		 2–6, 2–6
Vítěz 2. 1977 Hilversum, Nizozemsko antuka Antonio Muñoz Jean-Louis Haillet
François Jauffret		 6–1, 6–4, 2–6, 6–1
Vítěz 3. 1978 Milan WCT, Itálie koberec Víctor Pecci Wojciech Fibak
Raúl Ramírez		 5–7, 7–6, 7–6
Finalista 2. 1978 French Open, Paříž antuka Manuel Orantes Gene Mayer
Hank Pfister		 3–6, 2–6, 2–6

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku José Higueras na anglické Wikipedii.

  1. Federer works with coach Higueras. BBC Sport [online]. 2008-04-14 [cit. 2013-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Associated Press. Higueras hired as director of coaching for elite player development. sports.espn.go.com. 2008-09-16. Dostupné online [cit. 2008-09-23]. (anglicky)
  3. Greg Garber: Michael Chang's '89 French Open title more than a fond memory – ESPN [online]. ESPN, May 19, 2009 [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
  4. http://www.encyclopedia.com/doc/1G2-3407900122.html
  5. ASAP Sports Transcripts – Tennis – 1997 – THE LIPTON CHAMPIONSHIPS – March 24 – Jim Courier [online]. Asapsports.com, March 24, 1997 [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
  6. bruguera met un point final a deux annees de galere – Archives de la Tribune de Geneve [online]. Archives.tdg.ch [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
  7. DILLMAN, Lisa. Davis Cup Loss Was Learning Experience for Martin. Los Angeles Times. 1999-01-26. Dostupné online. (anglicky)
  8. CLAREY, Christopher. TENNIS; Martin's Victory Completes a Tall Order. The New York Times. 2004-01-21. Dostupné online. (anglicky)
  9. www.stevegtennis.com [online]. [cit. 09-09-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-05-2011.
  10. DILLMAN, Lisa. Sampras Lets Higueras Go. Los Angeles Times. 2002-07-16. Dostupné online. (anglicky)
  11. Internet Archive Wayback Machine [online]. Web.archive.org, October 22, 2004 [cit. 2011-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2004-10-22. (anglicky)
  12. ROBBINS, Liz. Whether on the Court or Off, the Unexpected Is Expected. The New York Times. 2006-08-24. Dostupné online. (anglicky)
  13. April 19, 2006 in Guillermo Coria. Guillermo Coria and New Coach Jose Higueras [online]. Pro Tennis Fan, April 19, 2006 [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
  14. BEKERMAN, Eitan. Shahar Peer's multinational force – Haaretz Daily Newspaper | Israel News [online]. Israel: April 2, 2008 [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
  15. Mens Circuit – Player Biography [online]. ITF Tennis [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
  16. Juniors – Player Biography [online]. ITF Tennis, December 31, 1996 [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
  17. Juniors – Player Biography [online]. ITF Tennis [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.