Jolanda z Baru

Jolanda byla zřejmě prvorozeným dítětem hraběte Roberta z Baru a Marie, dcery francouzského krále Jana II. Roku 1380 se jako šestnáctiletá neteř krále provdala za Jana, ovdovělého aragonského následníka trůnu. O sedm let později značně pověrčivý[1] Jan nastoupil na královský trůn. Jako panovník byl spíše pasivní, Jolanda hrála aktivnější politickou roli[2] a dlouhá léta bránila možnému ohrožení dědických práv ze strany tchánovy poslední ženy. Aragonský dvůr se pod Jolandiným vlivem proměnil v centrum francouzské kultury. Jan zemřel roku 1396 na následek pádu z koně při lovu nedaleko Foix a vdova Jolanda následující roky zasvětila výchově jediné přeživší dcery Jolandy.

Roku 1417 se začala kvůli dědictví po rodičích soudit s bratrem Ludvíkem a podařilo se jí vysoudit roční důchod ve výši 1500 livrů. Barské vévodství po Ludvíkově skonu získal Jolandin vnuk René z Anjou. Jolanda zemřela v pokročilém věku a byla pohřbena po manželově boku v cisterciáckém klášteře v Pobletu. Její náhrobek byl roku 1835 zničen společně s ostatními a ve 20. století byl rekonstruován Fredericem Marèsem.