Johann Heinrich Steudel

Jeho otec provozoval velký hostinec na okraji Vídně, poblíž křižovatky dvou silnic přicházejících z Uherska.[3] Pocházel z protestantské rodiny, byl evangelického vyznání. Vystudoval akademické gymnázium ve Vídni. Studoval pak angličtinu, francouzštinu, hudbu a zpěv, ale kvůli onemocnění otce nemohl pokračovat v studiích a převzal správu rodinného hostince. V letech 1844–1846 podnikl cesty do západní Evropy. Po smrti otce již trvale žil ve Vídni. Díky spekulacím s akciemi nabyl značné jmění.[1][2]

Hrob Johanna Heinricha Steudela na vídeňském ústředním hřbitově.

Byl veřejně a politicky aktivní. V roce 1861 spoluzakládal první vídeňský Turnverein a podílel se na založení první mateřské školy. V roce 1861 se stal členem vídeňské obecní rady. Zde patřil k liberální levici. V polovině 60. let patřil mezi iniciátory odštěpení radikálně levicové frakce a od roku 1866 byl jejím předsedou v obecní radě. V roce 1882 byl zvolen druhým náměstkem starosty Vídně a od roku 1889 zastával funkci prvního náměstka. Díky jeho iniciativě došlo v roce 1874 k vytvoření nového X. vídeňského okresu Favoriten. V letech 1875–1883 byl pak jeho prvním starostou. Ve vídeňské obecní radě zasedal do své smrti roku 1891.[1][2]

Dlouhodobě zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu, kam nastoupil roku 1867 za obvod Margareten.[3] Členem sněmu zůstal až do roku 1890, kdy ho v zemských volbách porazil křesťanský sociál Karl Lueger. Na sněmu zastupoval kurii měst, obvod Vídeň V.[2]

Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii městskou v Dolních Rakousích, obvod Vídeň, V. okres. Ve volbách roku 1879 zde mandát obhájil.[4] V roce 1873 se uvádí jako Johann Steudel, majitel nemovitostí, bytem Vídeň.[5]

V roce 1873 do parlamentu nastupoval za blok německých ústavověrných liberálů (tzv. Ústavní strana, centralisticky a provídeňsky orientovaná), v jehož rámci představoval mladoněmecké křídlo.[6] Společně s politiky jako Ferdinand Kronawetter či Johann Umlauft patřil mezi hlavní postavy radikálně demokratického a levicově liberálního proudu s centrem ve vídeňské komunální politice. Do volených funkcí vstupovali s deklaraci politiky coby občanského poslání, ale brzy se vyprofilovali jako profesionální politici.[7] Už v roce 1868 se vyslovil pro přímé volby do Říšské rady a pro všeobecné volební právo.[2][1] Na Říšské radě tvořili malou pětičlennou tzv. Demokratickou frakci,[8] organizovanou okolo vídeňské Demokratische Gesellschaft, která v 70. letech dočasně spojila ideály německého liberalismu a aspirace měšťanstva. Během několika let se ale voličská základna této skupiny začala rozpadat, protože živnostníci jako vlivná voličská skupina nesouhlasili se sociální rétorikou a vstřícností vůči dělnickému hnutí, kterou projevovali demokraté. Zatímco v roce 1873 měla Demokratische Gesellschaft cca 1400 členů, v roce 1876 již to bylo jen cca 200 osob.[9] V říjnu 1879 je zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[10]

Zemřel v září 1891 na pravidelném letním pobytu v Badenu.[3]