Joe Hartmann

Narodil se v Kostelci nad Labem nedaleko Brandýsa v rodině cukrovarnického odborníka Richarda Hartmanna, a Anny, rozené Morávkové. Otec pocházel z Brna, v době Josefova narození v rozsáhlém kosteleckém cukrovaru, a později se později stal ředitelem rozsáhlé cukrovarnické společnosti Schoellerovy cukrovary v Praze. Josef získal dobré vzdělání v Praze, a následně také v západní Evropě (Německo, Francie, Belgie), kde absolvoval chemicko-technologická vysokoškolská studia zakončená doktorátem. Následně absolvoval pracovní praxi v cukrovarnictví, mj. v USA. Nadále pak převážně užíval anglickou podobu svého křestního jména, Joe.

Po vzniku Československa působil v Praze ve společnosti Schoellerovy cukrovary v Praze, kde působil ve vedoucí pozici jeho otec. Oženil se s Věrou Preissovou, nejmladší ze tří dcer bankéře Jaroslava Preisse, ředitele Živnostenské banky, politika a mj. spolupracovníka prezidenta T. G. Masaryka. Roku 1925 pak stanul v čele České společnosti pro průmysl cukerní, dceřiné společnosti Živnobanky. Ta byla pod jeho vedením roku 1934 nebo 1935 přeměněna na Akciovou společnost pro obchod cukrem, tehdy nejsilnější československou a exportní společnost. Hartmann pak dopomohl ke kontaktům v západní Evropě a také v Spojených státech amerických. Rovněž se přátelil v Americe pobývajícím Janem Masarykem. S Věrou se roku 1931 rozvedl.

Proslul jako význačná a známá osoba prvorepublikového života nejvyšších společenských vrstev. Byl majitelem rozsáhlých pozemků u Lomnice v Jeseníkách, někdejšího Lichtenštejnského panství, kde jej mj. navštěvoval Jan Masaryk.[1] Sepsal rovněž několik děl odborné cukrovarnické literatury a zastával řadu funkcí v cukrovarnických spolcích a organizacích. Rovněž se roku 1933 podílel na založení Sdružení přátel Moderní galerie.

Koncem 30. let byla krátce jeho milenkou herečka Adina Mandlová.[2] Té Hartmann darem zakoupil luxusní norkový kožich, ve kterém pak Mandlová hrála ve slavném filmu Kristián režiséra Martina Friče po boku Oldřicha Nového.[3] Hartmannovo jméno se rovněž objevovalo v dobovém bulvárním tisku.

Po obsazení tzv. Druhé republiky armádou nacistického Německa, vzniku Protektorátu Čechy a Morava a vypuknutí druhé světové války byly přerušeny Hartmannovy kontakty v USA, rovněž přišel o své pozemky v Jeseníkách. Po začátku okupace byl Hartmann součástí protinacistického odboje v okruhu premiéra Aloise Eliáše. Zde byl znám pod přezdívkou Cukr či Joe. Po Eliášově zatčení v rámci heydrichiády byl obviněn ze sabotáže, zatčen a krutě vyslýchán gestapem. Hrozil mu trest smrti, byl však posléze propuštěn. V červenci 1942 byl podruhé zatčen a odsouzen na devět měsíců vězení, přičemž nástup byl kvůli špatnému zdravotnímu stavu po výsleších a prvním věznění odložen. Ke konci války se pak skrýval ve Stříbrné Skalici v Posázaví.

Po osvobození Československa v květnu 1945 byl zprvu obviněn z kolaborace a souzen, po prokázání odbojové činnosti a na zásah Jana Masaryka byl osvobozen. Posléze obdržel řadu státních vyznamenání, mj. Československý válečný kříž 1939. Oženil se téhož roku s Taťánou Klubalovou, dcerou pražského podnikatele Františka Klubala.

Následně se pokoušel obnovit někdejší obchodní struktury, což přerušil komunistický puč v únoru 1948. Hartmann byl krátce nato zbaven všech svých funkcí a následně začal být se svou rodinou politicky perzekvován, i se svou manželkou se pak musel skrývat, dost možná v prostorách britského velvyslanectví v Praze. V létě 1948 manželé Hartmannovi tajně uprchli do americké okupační zóny v Německu. Následně se pak usadili ve Spojených státech.

Joe Hartmann zemřel okolo roku 1975 v USA.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Joe Hartmann
• Rozsáhlý životopis v Cukrovarnických listech
• Biografický slovník
• Hartmann a Jaroslav Preiss