Jodid draselný
Jodid draselný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem KI. Tato bílá sůl je komerčně nejvýznamnějším jodidem, v roce 1985 činila roční světová výroba přibližně 37 tisíc tun. Je méně hygroskopický než jodid sodný, takže se s ním snadněji pracuje. Staré a nečisté vzorky jsou žluté, protože podléhají oxidaci jodidu na jod[2].
| Jodid draselný | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | jodid draselný |
| Latinský název | kalii iodidum, kalium iodatum |
| Anglický název | Potassium iodide |
| Německý název | Kaliumiodid |
| Sumární vzorec | KI |
| Vzhled | bílé prášek nebo krystalky |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7681-11-0 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 231-659-4 |
| PubChem | 4875 |
| Číslo RTECS | TT2975000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 166,002 8 g/mol |
| Molární koncentrace cM | 3,363 mol/dm3 (20 °C, 40% roztok) |
| Teplota tání | 682 °C |
| Teplota varu | 1 330 °C |
| Hustota | 3,123 g/cm3 (20 °C) 1,395 9 g/cm3 (20 °C, 40% roztok) |
| Dynamický viskozitní koeficient | 1,53 cP (707 °C) 1,19 cP (807 °C) 1,00 cP (887 °C) 0,897 cP (20 °C, 40% roztok) |
| Kinematický viskozitní koeficient | 0,642 6 cS (20 °C, 40% roztok) |
| Index lomu | nD= 1,402 7 (20 °C, 40% roztok) |
| Rozpustnost ve vodě | 127,31 g/100 g (0 °C) 135,8 g/100 g (10 °C) 144,07 g/100 g (20 °C) 148,45 g/100 g (25 °C) 152,5 g/100 g (30 °C) 159,7 g/100 g (40 °C) 168,50 g/100 g (50 °C) 176,4 g/100 g (60 °C) 191,8 g/100 g (80 °C) 206,63 g/100 g (100 °C) 247 g/100 g (150 °C) 292 g/100 g (200 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
methanol 13,6 g/100 g (10 °C) 15,1 g/100 g (20 °C) 18,1 g/100 g (40 °C) 18,9 g/100 g (50 °C) ethanol 1,5 g/100 g (0 °C) glycerol 50,6 g/100 g (20 °C) aceton 1,31 g/100 g (25 °C) |
| Relativní permitivita εr | 5,6 |
| Měrná magnetická susceptibilita | −4,98 Sm−1 |
| Povrchové napětí | 77,8 mN/m (700 °C) 69,1 mN/m (800 °C) 60,4 mN/m (900 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | krychlová |
| Hrana krystalové mřížky | a=705,2 pm |
| Dipólový moment | 36,9×10−30 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −327,6 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 103,4 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 110,8 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −324,1 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,641 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS07  GHS08  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| R-věty | R42/43 |
| S-věty | S22 S26 S37/39 |
| NFPA 704 |  1
1
0
|
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jodid draselný se používá v medicíně, a to buď ve formě tablet obsahujících obvykle 130 mg KI, nebo jako „nasycený roztok jodidu draselného“, který v generické formulaci amerického lékopisu obsahuje 1 000 mg KI na 1 ml (nebo 500 mg KI v 10 kapkách, což se považuje za rovné 0,5 ml)[3].
Struktura, výroba, vlastnosti
Jodid draselný je iontová sloučenina, K+I−. Krystalizuje podobným způsobem jako chlorid sodný (krychlová krystalová struktura). Vyrábí se reakcí hydroxidu draselného s jodem[2].
- 6 KOH (aq) + 3 I2 → 5 KI + KIO3 + 3 H2O
Anorganická chemie
Protože je jodidový iont slabým redukčním činidlem, tak se silnými oxidačními činidly (např. chlorem) snadno oxiduje na I2:
- 2 KI(aq) + Cl2(aq) → 2 KCl + I2(aq)
Tato reakce se využívá při izolaci jodu z přírodních zdrojů. Jodid draselný je oxidován i vzduchem, jak lze prokázat pozorováním fialového extraktu, opláchnou-li se staré vzorky KI dichlormethanem. V kyselém prostředí se tvoří kyselina jodovodíková, která je silnějším redukčním činidlem[4][5][6].
Podobně jako jiné jodidy, tvoří jodid draselný, je-li smísen s elementárním jodem, trijodidový anion I3−:
- KI(aq) + I2 (s) → KI3(aq)
Na rozdíl od I2 jsou soli I3− dobře rozpustné ve vodě. Takto se jod využívá při redoxních titracích. Vodný roztok KI3, nazývaný Lugolův roztok, se používá jako dezinficiens a jako leptadlo pro zlaté povrchy.
Jodid draselný je prekurzorem jodidu stříbrného, který se používá pro vysokorychlostní fotografické filmy:
Jodid draselný reaguje s peroxidem vodíku za vzniku velkého množství pěny, tzv. sloní zubní pasta.
Organická chemie
KI slouží jako zdroj jodidového iontu pro organickou syntézu. Užitečnou aplikací je příprava aryljodidů z arendiazoniových solí[7][8].
Analytická chemie
KI je spolu se zásaditým dusičnanem bismutitým - BiO(NO3)·H2O surovinou k přípravě Dragendorffova činidla - KBiI4.
Použití
Mezi hlavní oblasti použití patří využití jako potravní doplněk pro krmiva, prekurzor AgI a jako složka dezinfekčních přípravků. Jodid draselný se také přidává do prostředků na vlasy a někdy se s ním „jodizuje“ kuchyňská sůl. Využívá se také pro potlačování fluorescence v biomedicínském výzkumu díky koliznímu potlačování fluorescence jodidovým iontem.
SSKI
Nasycený roztok jodidu draselného, označovaný zkratkou SSKI, se používá při léčbě houbové infekce sporotrichózy. Protože je KI velmi rozpustný ve vodě, obsahuje SSKI 1 g KI na mililitr roztoku. KI obsahuje cca 76,4 % (hmotnostních) jodidu, tedy cca 764 mg na mililitr.
Nasycené roztoky KI lze použít také pro nouzovou léčbu hyperthyroidismu, protože vysoké dávky jodidu dočasně potlačují sekreci thyroxinu ve štítné žláze[9].
Roztoky vytvořené z několika kapek SSKI přidaných do nápojů lze použít i jako expektorans, ke zvýšení obsahu vody v sekretu dýchacího ústrojí a tedy k umožnění lepšího vykašlávání.
Ochrana proti radiaci
KI se podává preexpozičně perorálně v tabletách. Přijatý jód nasytí štítnou žlázu a sníží se tím vychytávání radioaktivních nuklidů jódu během pobytu v radioaktivně zamořeném prostředí.
Nežádoucí reakce
Byly hlášeny případy, kdy léčba jodidem draselným způsobovala otok příušních slinných žláz, protože KI stimuluje tvorbu slin[10]. Mezi nežádoucí účinky SSKI, podává-li se dospělému člověku orálně v dávkách cca 250 mg KI několikrát denně (5 kapek několikrát denně) pro blokádu štítné žlázy, případně jako expektorans, patří akné, ztráta chuti a žaludeční nevolnost; objevují se v několika prvních dnech, než si tělo zvykne na medikaci. Vážnějšími vedlejšími účinky, které vyžadují poradu s lékařem, jsou zvýšená teplota, slabost, neobvyklá vyčerpanost, otok šíje nebo krku, bolesti v ústech, vyrážka, nevolnost, zvracení, bolesti žaludku, neobvyklá tepová frekvence, necitlivost nebo brnění rukou či nohou nebo kovová chuť v ústech[11].
Bezpečnost
Jodid draselný je mírně dráždivý, při práci s ním by se měly používat ochranné rukavice. Nadměrná chronická expozice může mít nežádoucí účinky na štítnou žlázu. KI je možný teratogen (může způsobovat strumu u plodu).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potassium iodide na anglické Wikipedii.
- Potassium iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- Phyllis A. Lyday "Iodine and Iodine Compounds" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, 2005, Wiley-VCH, Weinheim
- http://www.drugs.com/mmx/sski.html
- N. N. Greenwood, A. Earnshaw, Chemistry of the Elements, Pergamon Press, Oxford, UK, 1984
- Handbook of Chemistry and Physics, 71st edition, CRC Press, Ann Arbor, Michigan, 1990
- The Merck Index, 7th edition, Merck & Co., Rahway, New Jersey, 1960
- L. G. Wade, Organic Chemistry, 5th ed., pp. 871-2, Prentice Hall, Upper Saddle RIver, New Jersey, 2003.
- J. March, Advanced Organic Chemistry, 4th ed., pp. 670-1, Wiley, New York, 1992.
- Guy Abraham. The Wolff-Chaikoff Effect: Crying Wolf?. The Original Internist. 2005, s. 112–118. Dostupné online.
- McCance; Huether. "Pathophysiology: The biological basis for disease in Adults and Children". 5th Edition. Elsievier Publishing
- http://www.medicinenet.com/potassium_iodide-oral/article.htm
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu jodid draselný na Wikimedia Commons - World Health Organization's guidelines for iodine prophylaxis following a nuclear accident