Jiří Julius Fiala
Jiří Julius Fiala (14. září 1892 Smíchov[1] – 3. srpna 1974 Praha) byl český hudební skladatel, herec a dirigent.
Jiří Julius Fiala | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 14. září 1892 Smíchov, Čechy Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 3. srpna 1974 (ve věku 81 let) Praha Československo |
Povolání | hudební skladatel, dirigent a herec |
Příbuzní | Ferdinand Fiala (sourozenec) Karel Fiala Ferenc Futurista Eman Fiala |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se do umělecké a muzikantské rodiny Fialů. Jeho otec Ferdinand Fiala byl koncertním mistrem, bratr Ferdinand Fiala (1888–1953) architektem, hercem a scénografem, strýc Karel Fiala (1871–1931) úředníkem a hercem a bratranci Ferenc Futurista (vlastním jménem František Fiala; 1891–1947) a Eman Fiala (1899–1970) herci.
Nejdříve se učil na klavír u Antonína Čejky. Po absolvování gymnázia studoval na Pražské konzervatoři varhany a skladbu u Josefa Kličky, Františka Spilky, Karla Steckera a Jindřicha Kàana a mistrovský kurs u Vítězslava Nováka. Absolvoval v roce 1915.
Stal se kapelníkem kina Světovid v Nuslích (orchestr hrál hudební doprovod k němým filmům). V letech 1916–1922 byl dirigentem operetního divadla Aréna na Smíchově a po dva další roky nuselského Tylova divadla (oblíbeného „Tyláčku“). V roce 1925 se stal šéfem opery v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, poté kapelníkem u divadelní společnosti Adolfa Marka v Poděbradech. Po krátkém působení na Slovensku se stal dirigentem Vinohradské zpěvohry (1929–1932). V této době se začal intensivně zabývat filmem. Komponoval filmovou hudbu, řídil filmové orchestry a spolupracoval i s filmovými scenáristy. Je autorem hudby k třiceti pěti celovečerním filmům a k nespočetným filmům krátkým a reklamním. Příležitostně se objevoval i v menších filmových rolích. Nejčastěji to byly postavy dirigentů a hudebníků.
Mezi léty 1940–1944 byl ještě zaměstnán jako hudební poradce, dirigent a dramaturg v divadle Uranie v Praze-Holešovicích. V poválečných letech dále spolupracoval s filmem a rozhlasem a po mnoho let byl funkcionářem Svazu českých skladatelů a Ochranného svazu autorského.
Jako skladatel se prosadil svými operetami a filmovou hudbou. Je však rovněž autorem celé řady skladeb vážné hudby. Napsal i operu, dva balety a dokonce i tři mše.
Dílo
Operety
- Hoši z první legie (1919)
- Vlastencové z boudy (1921)
- Teče voda, teče (1925)
- Rychlíkem k oltáři (1935)
- Dítě tržnice (1945)
- Muzikantská Liduška (1947, na základě filmové hudby)
- Baruška (1951, na základě filmové hudby)
- Praha je krásná (1958)
- Počestné paní pardubické (1960, na základě filmové hudby)
- Fantom operety (1961)
- Lumpacivagabundus (1964)
Scénická hudba
- Arnošt Dvořák: Husité (1926)
- Gabriela Preissová: Gazdina roba (1943)
- Johann Nepomuk Nestroy – Aleš Podhorský: Talisman (1944)
Vážná hudba (výběr)
- Serenáda pro dechový kvintet (1919)
- Sonáta pro klavír
- Smyčcový kvartet
- Válka a mír (symfonická skica ,1917, později přepracována pod názvem Soumrak a úsvit)
- Veseloherní ouvertura pro orchestr (1919)
- Suita z českých tanců pro orchestr (1919)
- Legenda o staré Praze (cyklus symfonických básní
- U nás (kantáta)
- Já jsem horník a kdo je víc? (smíšený sbor)
- Kantor Halfar (melodramy na slova Petra Bezruče)
- Bernard Žár
- Lásky div (opera podle Julia Zeyra)
- Golem (choreografické drama ve spolupráci s Joe Jenčíkem, 1924)
- Vládce žlutého jedu (balet ve spolupráci s Joe Jenčíkem)
- Tři mše
Filmová hudba
- Na sluneční straně (Vladislav Vančura, 1933)
- Maryša (Josef Rovenský, 1935, s Josefem Dobešem)
- Trhani (Václav Wasserman, 1936)
- Tvoje srdce incognito (Svatopluk Innemann, 1936)
- Láska a lidé (Vladislav Vančura, 1937)
- Boží mlýny (Václav Wasserman,1938)
- Cestou křížovou (Jiří Slavíček, 1938)
- Andula vyhrála (Miroslav Cikán, 1938)
- Soud boží (Jiří Slavíček, 1938)
- Hvězda z poslední štace (Jiří Slavíček,1939)
- Svátek věřitelů (Zdeněk Gina Hašler, 1939)
- Muzikantská Liduška (Martin Frič, 1940)
- Babička (František Čáp, 1940)
- Jan Cimbura (František Čáp, 1941)
- Pantáta Bezoušek (Jiří Slavíček,1941)
- Městečko na dlani (Václav Binovec, 1942)
- Počestné paní pardubické (Martin Frič, 1944)
- Řeka čaruje (Václav Krška, 1945)
- Nadlidé (Václav Wasserman, 1946)
- Polibek ze stadionu (Martin Frič, 1947)
- Žízeň (Václav Kubásek, 1949)
- Zvony z rákosu (Václav Kubásek, 1950)
- Bylo to v máji (Martin Frič, 1950)
- Muzikant (František Čáp, 1954)
- Na konci města (Miroslav Cikán, 1954)
- Muž v povětří (Miroslav Cikán, 1955)
Zkomponoval také hudbu pro mnoho krátkých a dokumentárních filmů.
Filmové role
- Poslední polibek (1922)
- Werther (1926)
- Hrdina jedné noci (1935)
- Boží mlýny (1938)
- Srdce v celofánu (1939)
- Maskovaná milenka (1940)
- Muzikantská Liduška (1940)
- Pohádka máje (1940)
- Advokát chudých (1941)
- Preludium (1941)
- Experiment (1943)
- Řeka čaruje (1945)
Odkazy
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- Matějček, Jan: Tschechische Komponisten von heute (Praha 1957)
- Gardavský, Čeněk: Skladatelé dneška (Praha 1961)
- Brousil, A. M.: Česká hudba v českém filmu (Praha 1940)
- Pacák, Luděk: Opereta (Praha 1946)
- Brousil, A. M.: Hudba v našem filmu (Praha 1948)
- Smolka, Jaroslav: Česká hudba našeho století (Praha 1961)
- Nová československá operetní tvorba. Soupis domácí operetní tvorby z let 1945–1960 (Praha 1962)
- Katalog hudebnědramatických děl (Dilia 1984 – Praha 1984)
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Václava na Smíchově
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Julius Fiala
- Jiří Julius Fiala v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jiří Julius Fiala v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Obrázky k tématu Jiří Julius Fiala na Obalkyknih.cz