Jiří Beneš (novinář)

Maturitní zkoušky složil v roce 1918 na gymnáziu na pražských Královských Vinohradech a poté vystudoval práva na Univerzitě Karlove v Praze. V letech 1921–25 pracoval na pražském magistrátu a jiných úřadech. Následně se stal generálním tajemníkem Národní strany práce a současně redaktorem Lidových novin. Od roku 1929 byl členem národně socialistické strany a redaktorem listů Melantricha (Českého slova, Telegrafu a později i A - Zetu) a v letech 1934–36 jejich zpravodajem v Moskvě. V Moskvě zároveň zajišťoval nezávislé hospodářské a politické informace pro svého strýce Edvarda Beneše. Napsal reportáže ze Sovětského svazu (kniha Svaz sovětských socialistických republik, 1937) i z nacistického Německa. Mezi lety 1939–43 pracoval jako úředník Lidové pojišťovny.[1]

Na podzim 1940 byl několik týdnů vězněn a vyslýchán v Petschkově paláci gestapem. Byl dotazován především na činnost prezidenta a představitelů národně socialistické strany. Po řadě výslechů byl propuštěn. V lednu 1943 znovu zatčen a do konce války vězněn v koncentračních táborech Osvětim, Buchenwald a Dora[2]. Své zážitky z táborů zachytil v knize „V německém zajetí“, ze které byly použity informace při norimberském procesu[2][3]. Po válce byl jmenován ředitelem Lidové pojišťovny v Praze, poté generálním ředitelem pojišťoven v ČSR, ale po únoru 1948 byl z funkce sesazen. Působil jako pojišťovací likvidátor do roku 1958, kdy odešel do důchodu.[1]

• BENEŠ, Jiří. V německém zajetí. Praha: Melantrich, 1945. 308 s. Další vydání 1946, Melantrich; 1947, Melantrich a 2010, Společnost Edvarda Beneše ISBN 978-80-86107-49-3