Pekárna (jeskyně)

Pekárna (dříve též Kostelík nebo Díravica, 361 m n. m.) je velká tunelovitá jeskyně v jižní části Moravského krasu, v katastrálním území Mokrá u Brna (součást obce Mokrá-Horákov), 1,5 km jihovýchodně od obce Ochoz u Brna. Svým až 6 m vysokým a 23 m širokým portálem se otevírá do údolí Říčky. Představuje významné archeologické naleziště, které je chráněno jako kulturní památka České republiky.[3]

Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Jeskyně Pekárna
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Jeskyně Pekárna
Základní informace
Vyhlášení1933
Nadm. výška330 m n. m.
Rozloha0,10 ha[1][2]
Poloha
StátČesko Česko
OkresBrno-venkov
Souřadnice49°14′31,07″ s. š., 16°44′46,28″ v. d.
Jeskyně Pekárna
Další informace
Kód143
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku
Jeskyně Pekárna
Údaje o jeskyni
StátČesko Česko
MístoMokrá
Památkový statuskulturní památka
Kód památky28631/7-7033 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Jeskyně je tvořena jedinou 64 m dlouhou chodbou, která je téměř až na konec osvětlena denním světlem. Konec jeskyně tvoří velký balvanitý zával pod komínem. Existuje předpoklad, že chodba míří za závalem dále směrem na Hostěnice, ale pokusy o proniknutí závalem pomocí dvou štol v letech 1947, 1952 a 1959 nevedly k úspěchu. Jeskyně patrně představuje paleovývěrovou jeskyni vod, tekoucích od dnešního Hostěnického propadání.

Dějiny výzkumů

Jeskyně je jedinečnou archeologickou lokalitou, která byla zkoumána řadou archeologů: 1880 Jan Knies, 1881 Jindřich Wankel, 18841885 Martin Kříž atd., nejvíce ji proslavil výzkum prof. Karla Absolona v letech 19251930; plošinu před jeskyní zkoumal v letech 1954 a 19611965 Bohuslav Klíma a v letech 19861987 Jiří Svoboda (oba Archeologický ústav Brno).

Výzkumy prokázaly osídlení od období paleolitu přes neolit (kultura s lineární keramikou), dobu bronzovou až po dobu halštatskou (kulturu horákovskou). Paleolitické osídlení, které je samozřejmě nejvýraznější, začíná již středopaleolitickým micoquienem, ojedinělé nálezy svědčí pro počátek mladšího paleolitu, těžiště osídlení a nejdůležitější nálezy však byly ve 2–3 vrstvách, spadajících z větší části do prvního teplejšího výkyvu pozdního glaciálu (do staletí kolem roku 11 000 př. n. l.) a patřily magdalénienu: několik ohnišť, kosti soba, koně a hojně zajíce, zbraně a nástroje nejen kamenné, ale i četné kostěné a parohové. Z nálezů jsou proslulé zejména rytiny na koňských žebrech, „Souboj bizonů“ (nález z roku 1927) a „Pasoucí se koně“ (1963), zobrazující dva pro zdejší lovce zřejmě nejvýznamnější druhy zvěře, dále na provrtaném parohu vyrytí dva medvědi nebo koňské i jiné zvířecí hlavy na lžícovitých kostěných předmětech. Tyto rytiny jsou unikátní tím, že jde o první dochované ztvárnění ohraničené scény oproti běžným nálezům rytin a maleb jednotlivých (nebo více nesouvisejících) objektů.

Nálezy ze starších vykopávek jsou uloženy a vystaveny především v Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně, mladší pak v Archeologickém ústavu Brno.

V literatuře

Jeskyně vystupuje jako dočasný útulek lovecké tlupy z knihy Lovci mamutů od Eduarda Štorcha. V ději knihy jsou zakomponovány výše zmíněné nálezy.

Odkazy

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-01]. Identifikátor záznamu 139953 : Jeskyně Pekárna, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Literatura

  • Karel Sklenář, Zuzana Sklenářová, Miloslav Slabina: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 2002, str. 212–214.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.