Parohy

Růst nových parohů, tj. nasazování, podmiňuje hlavně dostatek růstového hormonu somatropinu vzniklého v hypofýze a současný útlum hormonu pohlavní aktivity testosteronu, toto období trvá přibližně od března do července. Platí, že u starších, zdatnějších jelenů tvorba paroží začíná a je ukončena dříve než u mladších kusů.

Nové parohy vyrůstají z výběžků na čelní kosti, z tzv. pučnic. Nejdřív se na pučnicích začne zmnožovat pojivová parožní tkáň, základ nových parohů, a kosti parohů začnou pomalu narůstat. Mladé parohy, tzv. panty, jsou obaleny jemnou osrstěnou kůží, která je protkaná nervy a systémem cév přivádějících potřebné živiny pro růst parohů a dále mnoha pachovými a mazovými žlázkami s feromony, zároveň je kůže chrání před poškozením. Tomuto stadiu se říká, že parohy jsou v lýčí. Otisky hlavních cév zůstávají trvale vytlačeny do parohů v podobě podélných rýh. V době nasazování, v době růstu paroží, žijí jeleni poměrně skrytě.

Parohy, na rozdíl od rohů, přirůstají na špici, takže nemohou na své bázi dodatečně ztloustnout. U zdatných jelenů mohou denně v období nejvyšší intenzity růstu, což je zhruba v 6. až 12. týdnu, přirůst až 2 cm a jejich hmotnost může denně stoupnout až o 150 g. Měkká tkáň nových parohů se během růstu postupně od spodu mění v chrupavku. Ta je následně inkrustována minerálními látkami, postupně se přeměňuje v osteoblasty a následně v kost, takže živé zůstávají jen v délce 5 až 7 cm na svých koncích. Během růstu jsou základní složkou paroží bílkoviny, asi 60 %, a zbytek tvoří minerální látky. Kostnatění je dosaženo ukládáním vápenných a fosforečných solí.

Během nasazování paroží si potřebný přísun bílkovin zvířata průběžně zajišťuji denní pastvou, dospělý jelen spase denně až 25 kg krmiva. Hlavní spotřeba minerálních látek je až v poslední třetině růstu a tehdy je převážně pokryta přechodným odbouráním minerálů z ostatní kostní tkáně, hlavně ze žeber zvířete.

Asi od července se začíná zvedat aktivita pohlavních žláz a následně klesá hladina růstových hormonů. Parohy přestanou růst a dokončuje se jejich zkostnatění. Přestože již nenabývají na objemu, zvětšuje se následkem ukládání minerálních látek jejich hmotnost. Na obvodu parohů vzniká kost mnohem kompaktnější, tvrdší než ve středu, kde je kostní tkáň více pórovitá. Zkostnatělé parohy obsahují přes 50 % anorganických látek, z nichž převážnou část tvoří vápník a pak s odstupem fosfor. Bílkovinových substancí bývá asi 35 % a podíl vody, který se postupně snižuje, je pod 15 %.

Po dokončení zpevňování paroží jejich kožní obal odumírá, usychá a postupně se odlupuje. Zvířata se ho zbavují otíráním o větve a kmeny stromů. Toto počínání zvěře se nazývá vytloukání. S vytloukáním se zároveň začínají původně světlé parohy přebarvovat. Nastalo období, kdy se parohy přeměnily v necitlivou, velice tvrdou kost.

Ke konci října začíná pomalu množství pohlavního hormonu klesat a naopak růstového stoupat. To má za následek, přibližně v únoru až březnu, shoz parohů. Těsně pod kůži parohu v kosti pučnice je resorbována vrstva buněk kostní tkáně. Tím ztratí parohy souvislost s lebkou a paroh odpadá buď vlastní vahou, nebo po nárazu. Po odpadu jednoho se zvíře snaží urychleně druhý shodit samo, má jednu stranu hlavy o hodně těžší; mohutné paroží jelena váží až 13 kg.

Zůstávají pouze části parohů ukryté pod kůží které vyrůstaly přímo z pučnice, tzv. pečeť. Nové parohy začnou po shozu vyrůstat po týdnu až deseti dnech.[2][3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu parohy na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo paroží ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Parohy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích