Jean-Martin Charcot

Charcot se narodil 29. listopadu v Paříži jako syn producenta ozdobných povozů. Už jako dítě ho fascinovalo lékařství a zajímal se také o literaturu. V roce 1848 ukončil studium medicíny a začal pracovat na oddělení Rayera (privátního lékaře Napoleona III.) v Salpêtrière. Už v roce 1865 popsal amyotrofickou laterální sklerózu, chronickou míšní nemoc (pozvolný rozpad předních rohů a postranních provazců míšních), ale zabýval se i interními nemocemi, v roce 1876 popsal atrofickou cirhózu jaterní.

Charcot v auditoriu předvádí na Blanche Wittmanové záchvat hysterie. (Autor: André Brouillet, 1887)

Chronofotografie hysterického záchvatu, 1887

V letech 1872 – 1888 přednášel o neurologii, přitom sestavil neurologický chorobopis. Byly to „Přednášky o nemocech nervové soustavy“, v nichž většina věcí byla zcela nových. V roce 1882 se mu splnil životní sen: v Salpêtrière byla otevřena Klinika nervových nemocí se vším všudy – i s fyzikální terapií (elektro, hydro, atd.). Bylo to první zařízení na léčbu nervových nemocí, které neslo označení klinika. Současně byla v roce 1869 královnou Viktorií otevřena Národní neurologická nemocnice v Londýně (National Hospital). Charcot popsal řadu neurologických onemocnění. Velkou pozornost věnoval hysterii. Byl to první lékař, který se orientoval v pestré změti neurologických onemocnění a položil tomuto oboru pevné základy. Jean-Martin Charcot zemřel na náhlou zástavu srdce 16. srpna roku 1893. V Čechách o Charcotovi vyšel článek už v roce jeho smrti z pera Ladislava Haškovce.

Charcot ve svém oboru používal chronofotografii jako pomůcku pro diagnostiku nemoci, například okolo roku 1884 v pařížské nemocnici Hôpital Salpêtrière.[2]

V oborech medicíny ve kterých působil, pocházejí od jeho příjmení následující názvy:

• Charcotův stav
• Charcotova třída

Mezi jeho žáky patřily i takové osobnosti jako Sigmund Freud, Josef Babinský, Pierre Janet, Albert Londe, Georges Gilles de la Tourette, nebo Alfréd Binet.

• Eadweard Muybridge (1830–1904) – průkopník chronofotografie
• Étienne-Jules Marey (1860–1904) – francouzský lékař, fyziolog a fotograf série Muž, který sesedá z kola (1890–1895) – vynálezce chronofotografické pušky.
• August (1862–1954) a Luis (1864–1948) Lumièrové vyvinuli roku 1895 kinematograf (z řečtiny pohyblivý zapisovač).
• Harold Eugene Edgerton (1903–1990) – významný americký inženýr, vynálezce stroboskopu a pionýr vysokorychlostní chronofotografie.
• Ottomar Anschütz (1846–1907) – německý vynálezce a chronofotograf.
• Ernst Kohlrausch (1850–1923) – sportovní výzkumník a pionýr filmu.
• Thomas Eakins (1844–1916) – americký malíř, fotograf a sochař.
• Anton Giulio Bragaglia (1890–1960) – pionýr italské futuristické fotografie.
• Albert Londe (1858–1917) – francouzský lékařský chronofotograf.