Jean-Louis Trintignant
Jean-Louis Trintignant (* 11. prosince 1930 Piolenc, Vaucluse, Francie) je francouzský divadelní a filmový herec, držitel Ceny pro nejlepšího herce na MFF v Cannes a držitel ocenění Césara za nejlepší herecký výkon. Jako jeden z mála francouzských herců dosáhl mezinárodního uznání.
Jean-Louis Trintignant | |
---|---|
Jean-Louis Trintignant na Filmovém festivalu v Cannes v roce 2012 | |
Narození | 11. prosince 1930 (91 let) Piolenc, Vaucluse Francie |
Alma mater | Institut des hautes études cinématographiques |
Aktivní roky | 1951–dodnes |
Manžel(ka) | Stéphane Audranová Nadine Marquand |
Děti | Marie Trintignant (1962–2003) |
Příbuzní | Jules Benchetrit, Roman Kolinka, Paul Cluzet a Léon Othenin-Girard (vnoučata) |
Významné role | Muž a žena (1966) |
César | |
2013 - Láska | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život a kariéra
Mládí
Narodil se v malém francouzském městečku Piolenc, jeho rodiči byli průmyslník Raoul Trintignant a matka Claire, rozená Tourtinová.
Herecká kariéra
Ve svých dvaceti letech odešel studovat herectví do Paříže, v roce 1951 začal hrát v divadle a krátce na to získal pověst jednoho z nejtalentovanějších herců poválečné éry. Zpočátku vystupoval pouze v divadle, v roce 1955 debutoval také ve filmu a již o rok později na sebe upozornil výkonem v snímku ...a Bůh stvořil ženu režiséra Rogera Vadima s Brigitte Bardotovou v hlavní roli.
Po dobu své povinné vojenské služby bylo jeho herecké působení přerušeno, ale po návratu z alžírské války začal opět hrát ve filmech. Významnou byla jeho role ve filmu Muž a žena (1966), který získal celosvětový ohlas a řadu nejrůznějších filmových cen včetně Oscara pro nejlepší zahraniční film.
Kromě francouzských režisérů spolupracoval rovněž s italskými tvůrci, například s Valeriem Zurlinim na snímcích Bouřlivé léto (1959) a Tatarská poušť (1976), s Dinem Risim na filmu Sváteční vyjížďka (1962), Bernardem Bertoluccim na snímku Konformista (1970) nebo Ettorem Scolou na filmu Terasa (1980).
Během sedmdesátých let hrál v mnoha filmech a v roku 1983 se objevil ve svém prvním anglicky mluveném filmu, americkém snímku Pod palbou. Pak byl obsazen do filmu Konečně neděle! (1983), posledního snímku Françoise Truffauta a krátce nato natočil pokračování svého dosavadně nejúspěšnějšího filmu, Muž a žena po 20 letech (1986).
Později se začal zaměřovat spíš na divadelní práci. Z filmového působení v pozdějším období lze zmínit například film Tři barvy: Červená (1994) režiséra Krzysztofa Kieślowského. V roce 2012 se po čtrnáctileté herecké přestávce objevil ve filmu Láska režiséra Michaela Hanekeho, který napsal scénář k filmu speciálně pro něj.
Osobní život
Jeho strýcem byl automobilový závodník Louis Trintignant, který se v roce 1933 zabil při závodech v městečku Péronne v Pikardii, dalším strýcem byl Maurice Trintignant (1917–2005), jezdec formule 1, vítěz 24 hodin Le Mans a opakovaný vítěz Velké ceny Monaka. Sám Trintignant se rovněž věnoval závodům a byl proto přirozenou volbou pro režiséra Clauda Leloucha při obsazování role závodníka ve filmu Muž a žena (1966).
Jeho první chotí byla krátce herečka Stéphane Audranová, další manželkou byla od roku 1960 filmová střihačka a herečka, pozdější režisérka a scenáristka Nadine Marquandová. Měli spolu tři děti, Vincenta, Pauline (zemřela na SIDS v roce 1969) a Marie Trintignantovou, pozdější úspěšnou herečku, která ve svých 41 letech zemřela vinou svého přítele v litevském hlavním městě Vilniusu.
Je dobrým přítelem herečky Anouk Aimée a byl to právě on, kdo ji doporučil pro hlavní ženskou roli ve filmu Muž a žena.
Filmografie (výběr)
- 1955 : Kdyby všichni chlapi světa ... (Si tous les gars du monde), režie Christian-Jaque
- 1956 : Zákon ulic (La Loi des rues), režie Ralph Habib
- 1956 : ...a Bůh stvořil ženu (Et Dieu... créa la femme), režie Roger Vadim
- 1959 : Nebezpečné známosti (Les Liaisons dangereuses), režie Roger Vadim
- 1959 : Bouřlivé léto (L'Estate violenta), režie Valerio Zurlini
- 1960 : Napoleon (Austerlitz), režie Abel Gance
- 1962 : Sváteční vyjížďka (Il Sorpasso), režie Dino Risi
- 1962 : Les Sept péchés capitaux (Les Sept péchés capitaux), víc režisérů
- 1962 : Boj na ostrově (Le Combat dans l'île), režie Alain Cavalier
- 1964 : Mata Hari (Mata Hari, agent H21), režie Jean-Louis Richard
- 1965 : Zločin v expresu (Compartiment tueurs), režie Costa-Gavras
- 1965 : Báječná Angelika (Merveilleuse Angélique), režie Bernard Borderie
- 1966 : Paris brûle-t-il? (Paris brûle-t-il?), režie René Clément
- 1966 : Muž a žena (Un homme et une femme), režie Claude Lelouch
- 1967 : Trans-Europ-Express (Trans-Europ-Express), režie Alain Robbe-Grillet
- 1968 : Velký klid (Il Grande silenzio), režie Sergio Corbucci
- 1968 : Muž, který lže (L'Homme qui ment), režie Alain Robbe-Grillet
- 1968 : Laně (Les Biches), režie Claude Chabrol
- 1969 : Z (Z), režie Costa-Gavras
- 1969 : Moje noc s Maud (Ma nuit chez Maud), režie Éric Rohmer
- 1969 : Così dolce... così perversa (Così dolce... così perversa), režie Umberto Lenzi
- 1970 : Rošťák (Le Voyou), režie Claude Lelouch
- 1970 : Konformista (Il Conformista), režie Bernardo Bertolucci
- 1971 : Bez motivu (Sans mobile apparent), režie Philippe Labro
- 1972 : Un homme est mort (Un homme est mort), režie Jacques Deray
- 1972 : La Course du lièvre à travers les champs (La Course du lièvre à travers les champs), režie René Clément
- 1972 : Atentát v Paříži (L'Attentat), režie Yves Boisset
- 1973 : Vlak (Le Train), režie Pierre Granier-Deferre
- 1973 : Rušný den (Une journée bien remplie), režie Jean-Louis Trintignant
- 1973 : Glissements progressifs du plaisir (Glissements progressifs du plaisir), režie Alain Robbe-Grillet
- 1974 : Vrtohlavá ovce (Le Mouton enragé), režie Michel Deville
- 1974 : Le Secret (Le Secret), režie Robert Enrico
- 1975 : Povídka o policajtovi (Flic Story), režie Jacques Deray
- 1975 : Le Jeu avec le feu (Le Jeu avec le feu), režie Alain Robbe-Grillet
- 1975 : Agrese (L'Agression), režie Gérard Pirès
- 1976 : Tatarská poušť (Il Deserto dei Tartari), režie Valerio Zurlini
- 1976 : Prší na Santiago (Il pleut sur Santiago), režie Helvio Soto
- 1976 : Paní z neděle (La Donna della domenica), režie Luigi Comencini
- 1976 : Nebezpečný cestující (Les Passagers), režie Serge Leroy
- 1978 : Peníze těch druhých (L'Argent des autres), režie Christian de Chalonge
- 1980 : Terasa (La Terrazza), režie Ettore Scola
- 1980 : Miluji vás (Je vous aime), režie Claude Berri
- 1980 : Bankéřka (La Banquière), režie Francis Girod
- 1981 : Vášeň lásky (Passione d'amore), režie Ettore Scola
- 1981 : Mužská záležitost (Une affaire d'hommes), režie Nicolas Ribowski
- 1981 : Malevil (Malevil), režie Christian de Chalonge
- 1981 : Hluboké vody (Eaux profondes), režie Michel Deville
- 1982 : Noc ve Varennes (La Nuit de Varennes), režie Ettore Scola
- 1982 : Bulvár vrahů (Boulevard des assassins), režie Boramy Tioulong
- 1983 : Zločin (La Crime), režie Philippe Labro
- 1983 : Pod palbou (Under Fire), režie Roger Spottiswoode
- 1983 : Konečně neděle! (Vivement dimanche!), režie François Truffaut
- 1984 : Rozmar (Le Bon plaisir), režie Francis Girod
- 1984 : Ať žije život (Viva la vie!), režie Claude Lelouch
- 1985 : Schůzka (Rendez-vous), režie André Téchiné
- 1985 : Příští léto (L'Été prochain), režie Nadine Trintignant
- 1985 : Nečekaná zrada (Partir, revenir), režie Claude Lelouch
- 1985 : Muž se stříbrnýma očima (L'Homme aux yeux d'argent), režie Pierre Granier-Deferre
- 1986 : Muž a žena po 20 letech (Un homme et une femme, 20 ans déjà), režie Claude Lelouch
- 1986 : Žena mého života (La Femme de ma vie), režie Régis Wargnier
- 1989 : Bunker Palace Hôtel (Bunker Palace Hôtel), režie Enki Bilal
- 1991 : Děkuji, živote (Merci la vie), režie Bertrand Blier
- 1994 : Tři barvy: Červená (Trois couleurs: Rouge), režie Krzysztof Kieślowski
- 1994 : Regarde les hommes tomber (Regarde les hommes tomber), režie Jacques Audiard
- 1995 : Město ztracených dětí (La Cité des enfants perdus), režie Jean-Pierre Jeunet a Marc Caro
- 1995 : Fiesta (Fiesta), režie Pierre Boutron
- 1996 : Falešný hrdina (Un héros très discret), režie Jacques Audiard
- 1998 : Všichni, kdo mě mají rádi, pojedou vlakem (Ceux qui m'aiment prendront le train), režie Patrice Chéreau
- 2003 : Janis a John (Janis et John), režie Samuel Benchetrit
- 2012 : Láska (Amour), režie Michael Haneke
- 2017 : Happy End (Happy End), režie Michael Haneke
Ocenění
César
- Ocenění
- 2013: César pro nejlepšího herce za film Láska
- Nominace
- 1987: César pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za film Žena mého života
- 1995: César pro nejlepšího herce za film Tři barvy: Červená
- 1996: César pro nejlepšího herce za film Fiesta
- 1999: César pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za film Všichni, kdo mě mají rádi, pojedou vlakem
Jiná ocenění
- 1968: Stříbrný medvěd na Berlínském filmovém festivalu pro nejlepšího herce za film Muž, který lže
- 1969: Cena pro nejlepšího herce na Filmovém festivalu v Cannes za film Z
- 2012: Zlatá palma na Filmovém festivalu v Cannes za film Láska
- 2012: Evropská filmová cena pro nejlepšího herce za film Láska
- 2013: cena Étoile d'or du cinéma français pro nejlepšího herce za film Láska
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Louis Trintignant na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean-Louis Trintignant na Wikimedia Commons
- Osoba Jean-Louis Trintignant ve Wikicitátech
- Jean-Louis Trintignant v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jean-Louis Trintignant na Kinoboxu.cz
- Jean-Louis Trintignant v Internet Movie Database (anglicky)
- Jean-Louis Trintignant v databázi AlloCiné (francouzsky)