Dino Risi

Dino Risi (23. prosince 1916 Milán – 7. června 2008 Řím) byl italský filmový režisér, představitel žánru commedia all'italiana.

Dino Risi
Narození	23. prosince 1916 Milán
Úmrtí	7. června 2008 (ve věku 91 let) Řím
Příčina úmrtí	rakovina
Alma mater	Univerzita La Sapienza Milánská univerzita
Povolání	filmový režisér, scenárista a psychiatr
Ocenění	César pro nejlepší zahraniční film (1976) Golden Lion for Lifetime Achievements (2002) rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku
Děti	Claudio Risi
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vystudoval medicínu a působil nějaký čas jako psychiatr, ale zlákal ho film, u nějž začínal jako asistent Mario Soldatiho a Alberto Lattuady. Od padesátých let, poté co ho objevil producent Carlo Ponti, měl možnost točit vlastní filmy. K jeho největším hitům patří trilogie tvořená snímky Poveri ma belli (1957), Una vita difficile (1961) a Sváteční vyjížďka (1962). Dále uspěla válečná komedie I Mostri (1963) a především Vůně ženy (1974), kde hlavní roli slepce ztvárnil Risiho oblíbený herec Vittorio Gassman, jenž si za ni odnesl cenu za nejlepší herecký výkon z Cannes. Snímek byl též nominován na dva Oscary a získal francouzskou cenu César pro nejlepší zahraniční film. Občas si Risi odskočil ze žánru komedie, v roce 1977 například k mysterióznímu dramatu Ztracená duše (s Gassmanem a Catherine Deneuvovou), roku 1981 k hororu Přízrak lásky (s Romy Schneiderovou a Marcellem Mastroiannim). Od osmdesátých let točil hlavně v televizi (mj. úspěšná nová verze Horalky z roku 1988, v níž si Sophia Lorenová zahrála stejnou roli po 28 letech). S velkým plátnem se rozloučil roku 1996.

Dva jeho bratři, Nelo Risi a Fernando Risi, se rovněž věnovali filmu, stejně jako dva jeho synové Claudio Risi a Marco Risi.