Jean-François Champollion

Jean-François Champollion (23. prosinec 1790 Figeac – 4. březen 1832 Paříž) byl francouzský archeolog a zakladatel egyptologie. Roku 1822 rozluštil jako první egyptské hieroglyfy s pomocí trojjazyčné Rosettské desky.

Jean-François Champollion
Narození23. prosince 1790
Figeac
Úmrtí4. března 1832 (ve věku 41 let)
Paříž
Příčina úmrtísrdeční zástava a cévní mozková příhoda
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise (48°51′36″ s. š., 2°23′39″ v. d.)
Povoláníegyptolog, vysokoškolský učitel, jazykovědec, archeolog, filozof, epigrafik, profesor, autor, entomolog a klasický učenec
Alma materLycée Stendhal (Grenoble) (1804–1807)
Národní institut orientálních jazyků a civilizací
Collège de France
université de Grenoble (1339-1970)
TémataEgyptské hieroglyfy, dějiny, lingvistika a egyptologie
Oceněnírytíř Řádu čestné legie
Řád svatého Josefa
Manžel(ka)Rosine Blanc
RodičeJacques Champollion
PříbuzníJacques Joseph Champollion-Figeac, Thérèse Champollion a Marie Champollion (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodil se 23. prosince 1790 v jihofrancouzském městě Figeac; kvůli tmavé pleti byl přezdíván „Egypťan“. Byl obdařen výjimečným jazykovým nadáním. Již v pěti letech se naučil sám číst a psát. V devíti letech uměl řecky a latinsky; jako jedenáctiletý četl bibli z hebrejského originálu. V té době také sepsal svoji první knihu „Dějiny slavných psů“. Když mu bylo 13 let, začal se učit arabsky a syrsky, později koptsky, jako patnáctiletý studoval perštinu, jazyk zend[1], chaldejštinu, sanskrt a pro rozptýlení také čínštinu.[zdroj?] Roku 1808 se stal členem Akademie věd v Grenoblu; uvedl se přednáškou, při které přečetl úvod ke své knize „Egypt za vlády faraónů“. V období vlády císaře Napoleona však byl zastáncem Napoleonovi nebezpečných republikánských myšlenek a později vystupoval i proti Ludvíkovi XVIII. To mu vyneslo snížení platu a zákaz přednášek. Když se Napoleon vrátil z vyhnanství na Elbě, Champollion se s ním setkal a představil mu koptský slovník, na kterém pracoval. Po definitivní porážce Napoleona v bitvě u Waterloo roku 1815 byl Champollion označen za velezrádce a hrozilo, že bude odeslán na galeje. V létě roku 1821 odešel z Grenoblu, později se vrátil zpět domů a plánoval odejít do Egypta.[zdroj?]

Rozluštění egyptských hieroglyfů
Detail Rossetské desky.

Champollion začal studovat nejdříve démotické písmo, a potom hieroglyfy. Zkoumal a vyluštil deset písmen egyptské abecedy. Souběžně s ním učinil v tomto směru velký objev také britský přírodovědec Thomas Young, jenž rozluštil 5 hieroglyfických znaků a určil jejich fonetickou hodnotu; dále objevil dva zvláštní znaky, které v démotickém textu označovaly začátek a konec vlastního jména a potvrdil domněnku, že ve staroegyptském písmu se s výjimkou vlastních jmen nevyskytují samohlásky, podobně jako v arabštině. Champollionovi se však podařilo rozluštit celý systém egyptského písma.



Jméno královny Kleopatry na Rosetské desce bylo jedním z klíčových důkazů
ke čtení hieroglyfů.

Odhalil vztahy mezi hieroglyfickým a démotickým písmem a zároveň vztahy obou těchto písem k třetímu – hieratickému, tj. kněžskému. Dne 23. září 1822 přednesl Champollion svůj výklad a zároveň důkaz jeho správnosti před členy akademie. Svou práci publikoval 1827 v Paříži.[2]

Na Rosettské desce se zachovalo celkem 1419 hieroglyfů, kterým odpovídá 486 řeckých slov, každé slovo se tedy píše průměrně třemi znaky. Jména králů psali Egypťané zřejmě na znak úcty do oválných rámečků, tzv. kartuší. Ke znakům, které neměly fonetickou hodnotu, se přidával vysvětlující znak – determinativ. Samohlásky Egypťané pravděpodobně nepoužívali kvůli nářečním rozdílům. Vyskytovaly se však i kombinace jednotlivých znaků, např. „j“ se označovalo obrázkem třtiny, spojilo se s determinativem označujícím chůzi (nohy) a vznikl ideogram vyjadřující „chodit“. Co se týče směru čtení znaků, hieroglyfy se čtou zprava nebo zleva podle orientace určitých symbolů, např. podle toho, kam se dívá sova (písmeno „m“) – čte se proti směru jejího pohledu. Datum Champollionovy přednášky se považuje za den zrodu egyptologie. Dne 18. března roku 1828 odjel Champollion do Egypta, kde objevil starý chrám zasvěcený bohyni Eset na ostrově Fílé, poté pokračoval do Karnaku a do Théb. O dva a půl roku později se vrátil do Francie; zemřel v Paříži 4. března 1832.

Reference
  1. BOPP, Franz. Compaative Grammar Sanscrit, Zend, Latin, German and Slavonic Languages. London: Madden and Malcolom, 1845.
  2. CHAMPOLLION, Jean Batist. Précis du système hiéroglyphique des anciens égyptiens, ou, Recherches sur les élemens premiers de cette écriture sacrée, sur leurs diverses combinaisons, et sur les rapports de ce système avec les autres méthodes graphiques égyptiennes [online]. Paris: 1827. Dostupné online. (francouzsky)

Literatura
  • (francouzsky) Jean-François Champollion: Précis du système hiéroglyphique des anciens Égyptiens, Treuttel et Würtz, Paříž 1824

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.