Jasovská jeskyně

Jasovská jeskyně je krápníková jeskyně ve Slovenském krasu u obce Jasov.

Jasovská jeskyně
Údaje o jeskyni
StátSlovensko Slovensko
Místookres Košice-okolí
Zeměpisné souřadnice48°40′38″ s. š., 20°58′33″ v. d.
Jasovská jeskyně
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu - Jasovská jeskyně
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státSlovensko Slovensko
Typpřírodní dědictví
Kritériumviii
Odkaz725 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení1995 (19. zasedání)
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Jasovská jaskyňa
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení1925, 2004
Rozloha514,44 km²[1]
Poloha
StátSlovensko Slovensko
OkresKošice-okolí
Další informace
Kód571
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nachází se v nejvýchodnější části Slovenského krasu, u obce Jasov. Uměle proražený vchod leží v údolí řeky Bodvy ve výšce 256 m n. m., přirozený otvor, který dnes slouží jako východ, ve výšce 286 m. Jasovská jeskyně je nejstarší zpřístupněná jeskyně na Slovensku, už roku 1846 byla částečně zpřístupněná mnichy z jasovského kláštera. V letech 1922 až 1924 byliy objevené i nižší partie jeskyně. V roce 1924 byly v jeskyni vybudované betonové chodníčky a bylo rozvedené elektrické osvětlení. Její délka je 2811 m, z toho veřejnosti je zpřístupněných 852 m.

Jasovská jeskyně vznikla v masivu Jasovské skály, kterou tvoří čisté druhohorní vápence. Je vytvořena v pěti podlažích, které jsou spojené vertikálními komíny. Oválný tvar chodeb a koryta na stropech dokazují, že jeskyni vytvořily vody říčky Bodvy, které vnikaly do úzkých puklin, rozšiřovaly je a vytvořením podzemního toku formovaly chodby podél tektonických poruch. Na křižovatkách puklin vznikly v důsledku odlamujících se skal rozsáhlejší dómy, jako Dóm netopýrů, Bludiště apod. Krápníkové útvary mají podobu mohutných vodopádů na stěnách (Starý dóm, Netopýří dóm, Velký dóm), většinou již odumřelých a zvětralých do bíla. V Starém dómu jsou stalagnáty s obvodem až 18 m. Místy se objevují na stropě i čerstvá tenká brčka (Velký a Bílý dóm, Brčková chodba), a také palicovité stalagmity (Medvědí síň).

Charakteristické brčkovité stalaktity a mohutné pagody různého tvaru a zabarvení bohatě zdobí velké, vodou erodované podzemní prostory. Častým jevem jsou jeskynní škrapy.

Archeologické nálezy

Jeskyně je jednou z nejstarších známých jeskyní na Slovensku. Některé části jsou známé odjakživa, o čem svědčí archeologické nálezy z paleolitu, neolitu a halštatu, i z archeologicky mladších období. Průzkum tohoto naleziště se začal již v roce 1878, kdy E. Nyáry a A. Tallóczy provedli první archeologický a paleontologický průzkum vstupních částí jeskyně. Další významný speleoarcheologický průzkum se uskutečnil v roce 1916. Tehdy geolog T. Kormos a jeho spolupracovníci odkryli střepy a části nádob z bukovohorskej a pilinsko-kyjatickej kultury, bronzové předměty a množství osteologického materiálu. V nejvyšším podlaží, v suchém výklenku v Husitské síni se na stěně nachází známý, švabachem psaný nápis z roku 1452, popisující vítězství vojsk bratříků nad Jánem Huňadym u Lučence.

Chráněné území

Jasovská jaskyňa je národní přírodní památka ve správě příspěvkové organizace Správa slovenských jeskyní. Nachází se v katastrálním území obce Jasov v okrese Košice-okolí v Košickém kraji. Území bylo vyhlášeno či novelizováno v roce 1925 a 2004. Ochranné pásmo nebylo stanoveno.

Reference
  1. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]

Tento článek obsahuje text ze stránky na webu http://www.mineraly.sk/ (GFDL licence, souhlas webmastera).

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.