Správa slovenských jeskyní

SSJ se zabývá správou všech jeskyní (přírodních památek a národních přírodních památek) a dohlíží na jejich bezpečné a trvale udržitelné využití. Zajišťuje údržbu, provoz, zpřístupňování, bezpečnost a další úkoly."[2]

V rámci výzkumu, monitoringu a dokukmentace SSJ provádí geologický výzkum, geomorfologický výzkum, hydrologický výzkum a monitoring, speleoklimatologický výzkum a monitoring, geoekologický výzkum a ochranu a biospeleologický výzkum a monitoring. Organizuje také odborné akce.[3]

Jako samostatná organizace byla Správa slovenských jeskyní založena v roce 1970 v Liptovském Mikuláši. V roce 1981 byla sloučena s úsekem ochrany přírody Slovenského ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, čímž vzniklo Ústředí státní ochrany přírody. Jako samostatná organizace byla obnovena v roce 1990. Od roku 2008 je organizační složkou Státní ochrany přírody SR, která je příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí.[4]

SSJ provozuje 12 zpřístupněných jeskyní, všechny z nich jsou národní přírodní památky[5]:

• Belianská jeskyně
• Bystrianská jeskyně
• Demänovská jeskyně svobody
• Demänovská ledová jeskyně
• Dobšinská ledová jeskyně
• Domica
• Driny
• Gombasecká jeskyně
• Harmanecká jeskyně
• Jasovská jeskyně
• Ochtinská aragonitová jeskyně
• Važecká jeskyně

SSJ nespravuje všechny zpřístupněné jeskyně. Mimo její působnost jsou Krásnohorská jeskyně, Jeskyně mrtvých netopýrů, Zlá diera, Bojnická hradní jeskyně a Malá Stanišovská jeskyně.[6]

Na návrh SSJ vyhlásily krajské úřady životního prostředí dalších 30 jeskyní za veřejnosti volně přístupné.[7]