Jaroslav Pála

Jaroslav Jan Pála (27. září 1882, Přelíc9. března 1963, Ilava) byl český podnikatel, zakladatel elektrotechnické firmy Pála a spol. (později Bateria Slaný) a v letech 1940–1944 starosta města Slaný. Je též znám tím, že v době heydrichiády předal četnictvu dopis, který inicioval lidickou tragédii.

Jaroslav Pála
Narození27. září 1882
Přelíc
Úmrtí9. března 1963 (ve věku 80 let)
Ilava
Místo pohřbeníMěstský hřbitov ve Slaném
Povolánípodnikatel
Funkcestarosta Slaného
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Mládí

Otec Jaroslava Jana Pály byl hostinský Václav Pála (1855 – 1905), který provozoval hostince v různých obcích poblíž Slaného. Jaroslav Jan Pála byl mladší ze dvou synů. Otci se živnost nedařila a přestěhoval se s rodinou do Slaného, kde pracoval jako natěrač. Prožil chudé dětství, matka skončila v ústavu pro duševně choré. Ve Slaném vychodil Pála měšťanskou školu, pracoval jako poslíček a vyučil se zámečníkem ve slánské firmě Bolzano, Tedesco & comp.[1] Spisovatel Karel Scheinpflug, který v té době ve Slaném žil, vzpomínal ve sborníku vydaném k továrníkovým šedesátinám na Pálův zájem o literaturu a jeho aktivní činnost ve slánské knihovně.[2]

Pobyt v Hamburku

Roku 1905 odešel Jaroslav Pála do Hamburku, kde se roku 1919 stal spolumajitelem chemické továrny Hamburger Batterienfabrik. V Německu byl členem krajanského spolku Svornost[p 1] a podporoval krajanské aktivity české menšiny. Ještě během pobytu v Německu založil s dalším společníkem firmu Pála a spol..[3]

Návrat do Slaného

V roce 1924 se Pála natrvalo přestěhoval i s rodinou zpět do Slaného. Pod jeho vedením výroba Pálovy továrny vzrůstala a firma úspěšně expandovala i do zahraničí. V roce 1925 se přestěhovala z pronajatých prostor do nového objektu a o dva roky později již zaměstnávala 300 pracovníků. Symbolem továrny se stalo trojúhelníkové logo s koněm osvětlovaným žárovkou.[4] V roce 1932 se výroba diversifikovala, přibyly např. radiopřijímače a další výrobky. Mezi produkty byla například i obdoba francovky, zvaná Karmelitka.[5] Firma se postupně rozšiřovala o další objekty.[6]

Činnost za okupace

Rozvoj firmy Palaba pokračoval i za války. V roce 1944 dávala práci 600 zaměstnancům a vyráběla 31 miliónů článků za rok.[6] V letech 1940–1944 byl Pála starostou Slaného. Též podporoval rodiny zatčených spoluobčanů.

Dopis, který zapříčinil zkázu Lidic

Nejstarší dohledaná publikace, která vychází mj. z výslechů zainteresovaných osob, byla vydána v roce 1945 Ministerstvem vnitra.[7] Novější zdroje popisují podíl Jaroslava Pály na lidické tragédii v zásadě shodně, pouze zdůrazňují rozdílné detaily, případně přidávají spekulace. Např. Jaroslav Andrejs, který podrobně ve svých knihách zdokumentoval okolnosti atentátu na Heydricha se v první verzi, kterou vydal roku 1947 pod pseudonymem Jan Drejs a názvem Za Heydrichem stín, o roli J. J. Pály ještě nezmiňuje.[8] V rozšířené verzi Smrt boha smrti z roku 1998 již Pálově podílu na tragédii věnoval celou stránku.[9]

Příběh je shodně popisován takto:

Dopis s adresou P. T. firma Pala, akc. společnost ve Slaném, Andulka, závodní číslo 210 došel Pálovi k přečtení 3. června 1942, již otevřený zaměstnanci firmy. Obsahoval text:

Drahá Aničko,

promiň, že Ti píši tak pozdě, a snad mě pochopíš, neb víš, že mám mnoho práce a starostí. Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dnes jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv. Na shledanou tento týden a pak již se neuvidíme. Milan

 In:LIDICE Čin krvavého teroru  a porušení zákonů i základních lidských práv, s. 26

Pála zatelefonoval na četnickou stanici a četník, který se dostavil, se domníval, že jde o obyčejný milostný dopis. Naopak Pála měl považovat odesilatele za jednoho z útočníků na Heydricha. A měl též prohlásit: „Už abyste ho měli, abychom konečně měli klid.“ (Pála toto tvrzení ve svém protokolu popřel; též popíral, že by požadoval předání dopisu gestapu.[10]) Poté, co četníci předali informace gestapu, následoval výslech adresátky – Anny Maruščákové (též psáno Maruszczáková[p 2]), která při něm zmínila i Lidice; tam vyřizovala vzkaz, o kterém se domnívala, že je od Josefa Horáka, který utekl v roce 1939 z Protektorátu. To vedlo gestapo k přesvědčení, že jsou na stopě útočníků a v důsledku k vraždě obyvatel obce Lidice.

Odsouzení a závěr života

Ihned po vypuknutí Pražského povstání, 6. května 1945 byl Pála zatčen. Během soudu se hájil mj. tím, že se obával provokace německé konkurence a že věřil, že četnictvo nepodnikne nic, co by mohlo mít nepříznivé následky.[11] Naopak rozsudek uváděl, že dopis se netýkal zájmů jeho firmy a měl být adresátce předán; i kdyby se mu v době heydrichiády zdál podezřelý, mohl ho podle názoru soudu zničit protože se nejednalo o dopis doporučený.[12] Dne 2. května 1947 byl odsouzen nejprve na doživotí, v roce 1955 mu byl trest při amnestii snížen na 25 let žaláře. Postupně byl umístěn ve věznicích Bory, Leopoldov a Ilava. Jeho zdravotní stav se zhoršoval, v roce 1962 bylo konstatováno, že je hluchý a slepý. K předčasnému propuštění však nedošlo i přes opakované žádosti dcery Anny (včetně žádosti presidentu Klementu Gottwaldovi o udělení milosti).[3]

Zemřel ve věznici v Ilavě, urna s jeho popelem byla uložena na slánském hřbitově po roce 1989, neoznačená, v rodinném hrobě.

Rodinný život

V Hamburku se Pála roku 1906 oženil s Elisabeth Dienstetovou (1880–1946), která byla dcerou jeho mistra.[p 3] Manželé Pálovi měli syna Rudolfa (1907–1980) a dceru Annu (1911–1996).

Syn Rudolf Pála byl vychováván jako nástupce majitele firmy. Po vystudování obchodní akademie v Hamburku ještě absolvoval chemickou školu. V továrně svého otce vedl chemickou výrobu. Spolu s ním byl v roce 1945 zatčen pro podezření z kolaborace, to se ale ukázalo jako neopodstatněné a Rudolf Pála byl po třech měsících propuštěn. Pracoval pak v Kralupech nad Vltavou jako dělník. Dcera Anna Pálová byla po mozkové obrně invalidní, přesto pracovala jako administrativní síla. Po roce 1945 se marně pokoušela o osvobození svého otce.[2]

Dílo

Továrna Pála a spol.
Dobová inzerce – Továrna Pála a spol., Slaný, 1927

Továrna Pála a spol.

Nejvýznamnějším činem Jaroslava Jana Pály je založení a úspěšné provozování továrny na výrobu elektrických článků a baterií ve Slaném (později Bateria Slaný). Výroba započala 1. září 1919 pod názvem Pála a spol., továrna elektrických článků a baterií ve Slaném. Zde Pála navázal na své zkušenosti z Německa. V roce 1920 byla firma přeměněna na akciovou společnost. Zásadním způsobem se začala rozvíjet poté, co se Pála v roce 1924 vrátil z Hamburku do Slaného a stal se úřadujícím členem správní rady.[13] Výroba se postupně rozšiřovala, firma expandovala do zahraničí a v roce 1930 dosáhla historicky největšího výrobního výkonu, když vyráběla přes 50 000 baterií denně.[3]

V roce 1932 se výroba diversifikovala, přibyly např. radiopřijímače a další výrobky. Firma se postupně rozšiřovala o další objekty.[6]

Veřejná činnost

Ještě před tím, než byl zvolen starostou, předložil Pála 1. září 1939 veřejnosti program Lepší Slaný. Tento program počítal především s rozvojem veřejných staveb města, jako vybudování sportovního stadionu, rozhledny a přírodního divadla. Zrekonstruovány měly být stavby radnice, divadla a plovárny. Válka znemožnila realizaci programu a dokončen byl v roce 1940 pouze Hasičský dům.[14]

Dne 25. dubna 1940 byl Jaroslav Jan Pála zvolen starostou Slaného. Oslavy 100. výročí narození Antonína Dvořáka vyvrcholily odhalením jeho busty, město navštívil i president Hácha. Počátkem roku 1944 bylo rozpustily okupační úřady slánské obecní zastupitelstvo a ustavily správní komisi. Pála byl funkce starosty zbaven.

Další osudy firmy Palaba

Dne 6. května 1945 byl závod Pála akc. spol. znárodněn. V roce 1946 byl zřízen národní podnik (později státní podnik) Bateria a produkce se dále rozvíjela. Po roce 1990 upadla firma do odbytových potíží, které postupně řešila. Protože její činnost již mnohdy nesouvisela s výrobou baterií, navrátila se v roce 1993 k názvu Palaba a. s. V roce 1997 byla restrukturalizována a rozdělena na Nástrojárnu Palaba s.r.o.[15] a Bateria Slaný CZ s.r.o.[16][17]

Výstava

V roce 2017 uspořádalo Městské vlastivědné muzeum a město Slaný výstavu s názvem Továrník Pála a Lepší Slaný.[18] K výstavě byl vydán katalog.[3]

Vzducholoď Italia a baterie Palaba

Posádka vzducholodi Italia, která měla v roce 1928 doletět k severnímu pólu, se po ztroskotání zachránila též díky radiostanici napájené bateriemi Pálovy firmy.[2]

Odkazy

Poznámky

  1. Spolek Svornost působil v Hamburku již od roku 1870.
  2. Viz její vlastnoruční podpis na zachované občanské legitimaci.
  3. Jinde se uvádí, že byla dcerou holiče. Archivováno 9. 2. 2015 na Wayback Machine

Reference

  1. Bolzano: Historie značky. www.bolzano.cz [online]. [cit. 2017-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-12.
  2. Zdeněk Víšek: Slánští purkmistrové a starostové 1850–1945 (VIII. část). Slánský obzor. 8/2004, s. 4–6. Dostupné online.
  3. Továrník Pala a Lepší slaný. In: Jan Čečrdle a kol. Slaný: Vlastivědné muzeum ve Slaném, 2017. ISBN 978-80-906066-2-3.
  4. Vývoj průmyslu ve Slaném. Národní listy (Příloha Slaný a okolí). 22. 10. 1927, s. 2 a 4. Dostupné online.
  5. NIKEL, Zbyněk. Jaroslav Jan Pála – the Czech electrical engineer, entrepreneur, inventor, and innovator of galvanic cells [online]. Praha: POSTER 2016 - 20th International Student Conference on Electrical Engineering, 2016-05-24 [cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Palaba.cz: Z historie
  7. LOUDA, Vlastimil. LIDICE Čin krvavého teroru a porušení zákonů i základních lidských práv. . Praha: Ministerstvo vnitra ČSR, 1945. Kapitola Záhadný dopis ve Slaném, s. 26.
  8. DREJS, Jan. Za Heydrichem stín. Praha: Naše vojsko, 1947. Kapitola Německá pomsta, s. 289–294.
  9. ANDREJS, Jaroslav. Smrt boha smrti. Brno: Jota, 1998. ISBN 80-7217-011-2. Kapitola Předehra, s. 270.
  10. Kladenský deník.cz: Ze slánského starosty a továrníka vězněm
  11. Úryvky z Pálovy výpovědi jsou citovány např. v článku Miroslava Šišky: Dopis pro Aničku se stal osudem továrníka Pály. Označili ho za viníka lidické tragédie, Deník Právo - Novinky, neděle 10. června 2018 (dostupné on-line).
  12. Továrník Pala a Lepší Slaný. In: Jan Čečrdle a kol. Slaný: Vlastivědné muzeum ve Slaném, 2017. ISBN 978-80-906066-2-3.
  13. Robert Šimek: Podnikání na baterky. Euro. 3. 7. 2006, s. 3. Dostupné online.
  14. Zdeněk Víšek: Osud jednoho Čecha, Jaroslav Jan Pála. Slánský obzor. 15/2007, s. 38–59.
  15. Nástrojárna Palaba
  16. Bateria Slaný CZ: O společnosti
  17. Palaba: Historie společnosti
  18. K výstavě např. Ondřej Golis: Komunisté 'baterkového magnáta' odsoudili kvůli vypálení Lidic. Výstava ho chce očistit. irozhlas.cz 15. června 2017 (dostupné on-line).

Externí odkazy

Literatura

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.