Jaroslav Herout

V letech 1946–1952 vystudoval obory dějiny umění a klasická archeologie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kdy byli jeho učiteli Jan Květ, Jaroslav Pešina a Václav Mencl. Titul PhDr. obdržel v roce 1952 po obhajobě rigorózní práce Vývoj gotického domu v Čechách.

Směr jeho studia i pozdější profesní dráhy ovlivnilo prostředí historické Kutné Hory, ale také vzor předchůdce a vzdáleného příbuzného prof. Josefa Braniše.

Václav Mencl jej záhy přivedl k publikační činnosti (první Heroutův článek věnovaný pozůstatkům středověkého opevnění Kutné Hory a jejímu půdorysu vyšel již v roce 1949).

V roce 1954 (po absolvování základní vojenské služby) nastoupil do odboru kultury Rady Krajského národního výboru v Pardubicích. Zde byl pověřen fotografickou a dokumentační službou. Od 1. ledna 1955 působil v Oblastní správě státního kulturního majetku. Tehdy se pracovně setkával s arch. Břetislavem Štormem, od kterého načerpal další znalosti.

Od začátku roku 1959 byl nucen zaměstnání vícekráte měnit. Ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody krátce zastupoval nemocnou pracovnici ve sbírce fotografií. Z odborného hlediska byla přínosná i několikaměsíční brigáda při stavebně-historických průzkumech, vedených dr. Dobroslavem Líbalem. Od srpna 1959 byl zařazen do koordinační komise pro kulturní využití státních hradů a zámků.

Ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody byl začleněn do oddělení státního seznamu kulturních památek (později Ústřední seznam kulturních památek).

V té době přes značné pracovní nároky sepsal i několik publikací o zpřístupněných hradech a zámcích (Mnichovo Hradiště, Kunětická hora, Slatiňany, Lichnice, Košumberk). Hlavním výsledkem jeho autorské práce byla publikace Staletí kolem nás (1. vydání v roce 1961), následovaná později rovněž velmi vyhledávaným Slabikářem návštěvníků památek (1. vydání v roce 1978).

Do důchodu odešel 3. října 1988.

V roce 2000 byl oceněn Cenou Ministerstva kultury za památkovou péči.

Jaroslav Herout si uvědomoval důležitost srozumitelného oslovení zejména mladé generace. Snažil se jí prostředkovat informace řadou populárních publikací. Pro mladé ochránce památek připravoval jednak příručky uvedené v bibliografii, jednak pro zamýšlené Hlídky mladých ochránců památek v časopisu ABC občasník Barbakán.

• Komise ministerstva kultury ČR pro hodnocení návrhů na prohlášení věci za kulturní památku a pro posouzení žádostí o zrušení zrušení prohlášení věci za kulturní památku
• Archeologický sbor Vocel
• Klub Za starou Prahu
• Společnost přátel starožitností