Jaroslav Fiala (politik KSČ)

V roce 1934 studoval Fiala na Leninské škole v Moskvě.[2] Byl aktivní v odboji, organizoval např. zakázanou demonstraci horníků v Mostě, šířil protimilitaristickou propagandu, angažoval se ve vysílání dobrovolníků do španělských interbrigád.

K výslechu na Gestapu, při kterém byl zřejmě mučen, byl poprvé předvolán v květnu 1942 v Kladně.[1] Poté se skrýval, mj. ve staré důlní štole v Beřovicích nebo v hájovně v Říčanech. Pak se mu podařilo prosadit se do třetího ilegálního vedení KSČ. V únoru 1943 byl ale znovu zatčen v Pardubicích, kde se ke své ilegální činnosti přiznal a stal se konfidentem gestapa.

Svému příteli Josefu Molákovi pak např. nabídl, že zajistí nové pasy českým parašutistům, kteří se do Čech dostali přes Polsko ze Sovětského svazu. Doklady však vyrobilo přímo gestapo, které tak získalo krycí jména i fotografie těchto mužů.[1]

S blížícím se koncem války se Fiala pokusil přejít opět na stranu odboje, aby měl alibi pro budoucnost. V únoru 1945 varoval odbojáře před jinými konfidenty, což gestapu neuniklo.

Fiala tak byl zastřelen v Malé pevnosti v Terezíně 2. května 1945 spolu s řadou lidí, na které předtím donášel. Na rozkaz K. H. Franka zde tehdy bylo zastřeleno 51 Čechů, většinou členů mládežnické odbojové organizace Předvoj a ilegální KSČ.