Jaromír Trejbal

Narodil se roku 1905 v Lounech do rodiny kováře. Měl starší sestru. Protože jej rodina nemohla podporovat na studiích, rozhodl se pro dráhu kuchaře. Čtyři roky strávil v učení v luxusní restauraci Šlechtického kasina v Millesimovském paláci. Poté pracoval v restauraci Obecního domu a v luxusním hotelu Beránek. Jeho kariéru přerušila základní vojenská služba, po které se rozhodl získat zkušenosti v zahraničí.[2]

Místo v České restauraci v Paříži získal i díky tomu, že byl dobrý fotbalista. Za pražskou Slávii hrál dorosteneckou první ligu.[3] Mužstvu pařížských Čechů totiž chyběl hráč. Později Trejbal vzpomínal, že v zápase proti týmu francouzských kuchařů na sebe upozornil dvěma góly, takže začal hrát za ně a přitom získal místo v největším podniku v Paříži, luxusní restauraci La Coupole Montparnasse s osmdesáti kuchaři.[1] Následně prošel řadou dalších špičkových restaurací: restaurací Chez Potin na Champs Elysées, restaurací L'Espadon v pařížském hotelu Ritz, ve francouzském přímořském letovisku Biarritz a v Hotelu de Paris v Monte Carlu.[2]

Do Prahy se Jaromár Trejbal vrátil roku 1937. Nejprve byl vedoucím studené kuchyně v restauraci Jindřicha Vaňhy Vaňhova rybárna a poté v lahůdkářství U Lipperta. Tam si údajně chtěl zlepšit své znalosti němčiny. Při práci u Lipperta se Trejbal seznámil s hercem Vlastou Burianem, pro kterého po osm let pracoval jako osobní kuchař. Štastné období skončilo obviněním Vlasty Buriana ze spolupráce s nacisty. Své kuchařské zkušenosti skrnul v kuchařce Nová kuchyně z roku 1947. Jeho druhá kniha Novodobá kuchařka již vydána nebyla.[2] Další kariéru Jaromíra Trejbala poznamenaly i změněné společenské podmínky v komunistickém Československu. Až do svého odchodu do důchodu v roce 1965 tak pracoval v obyčejné výrobně lahůdek podniku Potraviny.[3]

V roce 1985 byl osmdesátiletý Jaromír Trejbal pozván majitelem České restaurace v Paříži, aby naučil místní personál vařit novou českou kuchyni. V roce 1986 prakticky zapomenutý Trejbal na výstavě Gastroprag získal Cenu čs. televize za nejhodnotnější výtvarný exponát.[3]

Na skonku života Trejbal vydal knihy Z hotelu Ritz do kuchyně Vlasty Buriana a Co jedl Vlasta Burian?, spojující jeho paměti s vybranými kuchařskými recepty. Roku 1992 vyšel Trejbalův text Český kuchař ve francouzské kuchyni jako sešitová příloha časopisu Naše rodina. Publikoval též sérii článků v novinách Svobodné slovo.[3]

Josef Trejbal zemřel roku 1995 ve věku devadesáti let.

Jako svůj vzor Trejbala označil šéfkuchař Roman Paulus, který roku 2012 jako první český šéfkuchař získal michelinskou hvězdu.[1]

• Šlechtické kasino, Millesimovský palác, Praha
• Obecní dům, Praha
• Hotel Beránek, Praha
• Česká restaurace, Paříž
• Restaurace La Coupole Montparnasse, Paříž
• Chez Potin, Paříž
• Restaurace L'Espadon, Hotel Ritz, Paříž
• Kuchyně královské rezidence Alberta I. Belgického, Biarritz
• Hotel de Paris, Monte Carlo
• Restaurace Vaňhova rybárna, Praha
• Lahůdkářství U Lipperta, Praha
• Vlasta Burian – Osobní kuchař

• Nová kuchyně (1947)
• Novodobá kuchařka (1947, nevydána)
• Co jedl Vlasta Burian? (1991)
• Z hotelu Ritz do kuchyně Vlasty Buriana (1991, 2009)