Jaromír Berák

Narodil se v rodině středoškolského profesora v Kroměříži Jana Beráka a jeho manželky Marie, rozené Koželuhové.[1] Po maturitě na gymnáziu v Příboře studoval práva na Univerzitě Karlově, studia úspěšně ukončil roku 1925.[4]

Profiloval se jako odborník na finanční právo a finanční vědu. V mládí se počátkem 20. let 20. století pokoušel o básnickou tvorbu. Byl členem literární skupiny a přítelem Jiřího Wolkera.[5] K roku 1954 se profesně uvádí jako docent vysoké školy ekonomické.[6]

Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. Mandát ale nabyl až dodatečně jako náhradník v březnu 1948 poté, co rezignoval poslanec a bývalý předseda strany Jan Šrámek.[7] Po únorovém převratu v roce 1948 patřil Berák ke skupině politiků lidové strany, kteří souhlasili s vývojem a setrvali ve straně i poté, co se stala loajálním spojencem KSČ. Znovu se za ČSL členem parlamentu stal ve volbách do Národního shromáždění roku 1948. Zvolen byl za volební kraj Plzeň.[8] Mandát získal i ve volbách do Národního shromáždění roku 1954 (volební kraj Praha),[9] volbách do Národního shromáždění roku 1960 (po nich poslancem Národního shromáždění ČSSR)[10] a volbách do Národního shromáždění roku 1964. Krátce po nich ale zemřel.[11]

• Řád republiky
• Řád práce
• Řád 25. února
• Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu

O Jaromíru Berákovi pojednává divadelní hra Jaromír Berák, první český dadaista z příborského gymplu, která volně zpracovává jeho životní osudy coby abiturienta Masarykova gymnázia v Příboře, který v mládí založil první českou dadaistickou skupinu (později se obrátil ke katolicismu). Divadelní hru uvedl studentský soubor žáků Masarykova gymnázia Žluté S.A.K.O., vedený Mgr. Zdeňkou Bizoňovou a Mgr. Magdalenou Divišovou.[13]