Jarmila Mourková
Jarmila Mourková (26. února 1931, Praha - 28. srpna 1992, Praha) byla česká spisovatelka a literární historička. Její próza je řazena k psychologické literatuře, literárněvědné práce jsou věnovány konci 19. a začátku 20. století v české literatuře.[1]
Jarmila Mourková | |
---|---|
Narození | 26. února 1931 Praha |
Úmrtí | 28. srpna 1992 (ve věku 61 let) Praha |
Povolání | literární historička, kritička, spisovatelka a literární kritička |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Maturovala v roce 1951 na reálném gymnáziu. Vystudovala češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvovala v roce 1956, její závěrečná práce byla věnována Josefu Horovi. V roce 1964 získala titul kandidát věd. V roce 1967 si udělala doktorát. Poté vědecky pracovala v Literárním archivu Národního muzea (který byl posléze začleněn do Památníku národního písemnictví). Zpracovala pozůstalost Josefa Hory, Jiřího Mahena, Josefa Svatopluka Machara, Marie Majerové, Františka Xavera Šaldy, Richarda Weinera ad. V roce 1989 odešla do důchodu.[2]
Její manžel Jaromír Loužil je rovněž kulturním historikem.
Bibliografie
Próza
- Lhostejnost (1963)
- Mlčení (1969)
- Lítost (1974)
- Darina (1993)
Studie
- Růžena Svobodová (1975)
- Josef Hora (1981)
- Buřiči a občané (1988)
Odkazy
Reference
- Jarmila Mourková - CoJeCo.cz. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. (česky)
- Jarmila Mourková. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2020-12-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jarmila Mourková