Jardena

Leží v oblasti s intenzivním zemědělstvím v nadmořské výšce 235 metrů pod mořskou hladinou, 15 kilometrů jižně od Galilejského jezera, při řece Jordán v Bejtše'anském údolí, které je součástí Jordánského údolí. Západně odtud je údolí ohraničeno prudkými svahy zlomového horského pásu, který sleduje Jordánské údolí. Konkrétně jde o výšinu Ramot Isachar, respektive její součást Ramat Kochav. Na vrcholku Ramat Kochav stojí areál zříceniny křižáckého hradu Belvoir. Vlastní okolí vesnice je převážně rovinaté, s četnými umělými vodními plochami a zemědělskými pozemky. Jižně od obce do Jordánu ústí při pahorku Tel Jišma'el vádí Nachal Jisachar.

Vesnice se nachází cca 9 kilometrů severovýchodně od města Bejt Še'an, cca 90 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 60 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Jardenu obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je ryze židovské. Stavebně tvoří jeden urbanistický celek se sousední obcí Bejt Josef. Leží jen 1 kilometr od hranic Jordánska.

Jardena je na dopravní síť napojena pomocí dálnice číslo 90. Podél západního okraje údolí do roku 1948 vedla železniční trať v Jizre'elském údolí, jejíž některé prvky jsou v krajině dosud patrné.

Jardena byla založena v roce 1952.[2] Jejími zakladateli byli židovští přistěhovalci z Kurdistánu. Ti pracovali po příchodu do Izraele na stavbách v Jeruzalémě, ale snili o zřízení vlastní zemědělské osady. Sionistická organizace jim pak poskytla potřebné pozemky v tehdy periferním regionu při hranicích s Jordánskem. Vzhledem k tomu, že mošav byl osídlen homogenní skupinou imigrantů z několika kurdských vesnic, si udržel kulturní specifika, včetně používání aramejštiny. Během opotřebovací války na přelomu 60. a 70. let 20. století byla vesnice opakovaně terčem přeshraničního ostřelování.[3][4]

Ekonomika obce je zčásti založena na zemědělství (60 zemědělských farem, zbytek obyvatelé bez vazby na agrární sektor). Plánuje se další stavební rozšíření vesnice o 100 bytových jednotek. Vesnice se v posledních letech zaměřuje na skleníkové hospodaření a začíná rozvoj turistického průmyslu.[3]

Většina veřejných služeb a institucí je sdílena se sousedním mošavem Bejt Josef, kde jsou zařízení předškolní péče nebo synagoga. Základní školy jsou v okolních vesnicích.[5] V roce 2012 ve vesnici vzniklo Centrum pro kulturní dědictví Kurdistánu, které má připomínat kořeny zakladatelů mošavu.[4]

Obyvatelstvo mošavu Jardena je smíšené, tedy sekulární i nábožensky orientované.[6] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Jardeně Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 365 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 4,0 %.[1]