Bejt Josef

Bejt Josef (hebrejsky בֵּית יוֹסֵף, doslova „Josefův dům“, anglicky Beit Yosef, v oficiálním seznamu sídel Bet Yosef[2]) je vesnice typu mošav v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Emek ha-Ma'ajanot.

Bejt Josef
בית יוסף
Poloha
Souřadnice32°33′31″ s. š., 35°33′6″ v. d.
Nadmořská výška- 230 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktSeverní
oblastní radaEmek ha-Ma'ajanot
Bejt Josef
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel428 (2014[1])
Správa
Vznik1937
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v oblasti s intenzivním zemědělstvím v nadmořské výšce 230 metrů pod mořskou hladinou, 15 kilometrů jižně od Galilejského jezera, při řece Jordán v Bejtše'anském údolí, které je součástí Jordánského údolí. Západně odtud je údolí ohraničeno prudkými svahy zlomového horského pásu, který sleduje Jordánské údolí. Konkrétně jde o výšinu Ramot Isachar, respektive její součást Ramat Kochav (se zříceninou křižáckého hradu Belvoir na vrcholku). Podél jižního okraje této vysočiny sestupuje tok Nachal Jisachar, jenž míjí pahorek Tel Jisachar a ústí do Jordánu jižně od Bejt Josef, při pahorku Tel Jišma'el.

Vesnice se nachází cca 8 kilometrů severovýchodně od města Bejt Še'an, cca 90 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 60 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Bejt Josef obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je ryze židovské. Stavebně tvoří Bejt Josef jeden urbanistický celek se sousední obcí Jardena. Leží jen 2 kilometry od hranic Jordánska.

Bejt Josef je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 90. Podél západního okraje obce do roku 1948 vedla železniční trať v Jizre'elském údolí, jejíž některé prvky jsou v krajině dosud patrné.

Dějiny

Bejt Josef byl založen v roce 1937.[2] K založení došlo 9. dubna 1937.[3] Šlo o opevněnou osadu typu Hradba a věž a o první mošav mezi těmito osadami. Skupina zakladatelů se zformovala již v roce 1935. Jejich centrálou byla zemědělská škola v Mikve Jisra'el. nová osada měla propojit židovská sídla v oblasti Jizre'elského údolí a údolí Jordánu. Jméno mošavu odkazuje na Josefa Aharonowitze (יוסף אהרונוביץ), jednoho z předáků sionistického hnutí v Palestině počátkem 20. století a prvního ředitele Banky ha-Po'alim.[4][5]

Během války za nezávislost v roce 1948 byl tento region strategicky významný a odehrávaly se tu těžké boje. Z mošavu byly ještě předtím evakuovány děti a ženy. Irácké jednotky se pokusily vesnici obsadit, ale byly zastaveny jejími obránci. V průběhů bojů byl ale mošav Bejt Josef těžce poničen.[4] Roku 1949 měla vesnice 197 obyvatel a rozlohu katastrálního území 3670 dunamů (3,67 kilometru čtverečního).[6]

Až do roku 1948 se necelý 1 kilometr jihozápadně od nynějšího mošavu Bejt Josef rozkládala arabská, respektive beduínská vesnice Zab'a. Roku 1931 měla 147 obyvatel a 37 domů. V květnu 1948, během Operace Gideon, v počáteční fázi války za nezávislost byla dobyta izraelskými silami a místní arabské obyvatelstvo uprchlo. Zástavba v Zab'a byla pak zničena.[7]

Po válce byla i židovská osada Bejt Josef nějaký čas opuštěna, protože nebyla obyvatelná. Pak se sem trvalí obyvatelé vrátili, ale pro těžké podmínky mnoho z nich odešlo. Pokusy o dosídlení novými skupinami selhávaly a v roce 1954 byl mošav Bejt Josef opět opuštěn. Během 50. let 20. století se ho podařilo znovu obsadit skupinou židovských přistěhovalců z Kurdistánu.[4]

Během opotřebovací války na přelomu 60. a 70. let 20. století byla vesnice opakovaně terčem přeshraničního ostřelování.[4]

Ekonomika Bejt Josef je založena na zemědělství (zejména skleníkové hospodaření).[4] V obci fungují zařízení předškolní péče, základní škola je v nedaleké vesnici Chamadija. Většina veřejných služeb a institucí je sdílena se sousedním mošavem Jardena. Je zde synagoga, společenské centrum, zdravotní středisko a sportovní areály.[8] Počátkem 21. století byla vesnice rozšířena o nový obytný distrikt.[9]

Demografie

Obyvatelstvo mošavu Bejt Josef je sekulární.[9] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Bejt Josef Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 428 lidí. Během roku 2014 populace klesla o 2,1 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Bejt Josef[1] [6][10][11]
Rok 1948 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel130197283342331271355345348338329335333437435433440437428

Odkazy

Reference

  1. יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
  2. יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
  3. The 20th Century in Eretz Israel. s. 200
  4. בית יוסף [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky)
  5. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 117. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel.
  6. Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky)
  7. Welcome To Zab'a [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
  8. בית יוסף [online]. galil-net.org.il [cit. 2010-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. (hebrejsky)
  9. בית יוסף [online]. romgalil.org.il [cit. 2010-02-14]. Dostupné online. (hebrejsky)
  10. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
  11. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.