Jan Martinec

Jan Martinec (7. prosince 1915, Praha – 29. srpna 1995, tamtéž) byl český dramatik, publicista, prozaik a překladatel, autor reportáží a knih pro děti a mládež.[1]

Jan Martinec
Rodné jménoMartin Reach
Narození7. prosince 1915
Praha
Úmrtí29. srpna 1995 (ve věku 79 let)
Praha
Povolánípřekladatel, spisovatel a dramatik
Národnostněmecko-židovská
StátČeskoslovensko Československo
Významná dílaÚtěk před žlutou hvězdou,
Bloudění v kruhu,
Bastard
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Znovuobnovený hrob Martina Reacha, alias Jana Martince z listopadu 2021. Který inicioval Okrašlovací spolek města Dobříše a na jeho obnovu přispělo Město Dobříš, který je obratem zařadilo do seznamu chráněných hrobů.

Život

Jan Martinec (vlastním jménem Martin Reach) pocházel z pražské obchodní německo-židovské rodiny. Roku 1934 maturoval na německém klasickém gymnáziu a do roku 1937 byl činný jako herec a režisér u německého a pak u českého kočovného divadla a posléze u pražského lidového divadla Uranie. Do roku 1939 působil rovněž v proletářském ochotnickém divadelnictví a v Hnutí českých a německých antifašistických divadelníků. V říjnu roku 1939 emigroval do Palestiny, kde pracoval jako dělník. V červenci roku 1942 vstoupil do československé armády v zahraničí, sloužil v Palestině a Velké Británii a bojoval u Tobrúku a Dunkerque. Po návratu do Československa pracoval v různých funkcích v oboru divadelnictví kromě let 1952–1955, kdy byl (ač výrazně levicově zaměřený) z politicko-antisemitských důvodů přesunut do závodního časopisu ČKD Sokolovo a poté do časopisu Spolku přátel žehu. Od roku 1966 byl ve svobodném povolání, po těžkém úrazu v roce 1968 (automobilová havárie u Višňové) mu byl přiznán invalidní důchod.[1] Po r. 1972 byly jeho knihy přesunuty na index. Znovu směl psát až v r. 1980 kdy vyšel jeho překlad knihy "Klamu, abych nebyl klamán", od Günter Wallraff. Během osmdesátých let mohl znovu jezdit jako host na Dobříšský zámek, kde byl domov spisovatelů. Dobříš si natolik zamiloval, že si zde přál být v r. 1995 pohřben. Hrob byl po 15 letech zrušen, ale díky snahám Okrašlovacího spolku v Dobříši byl v r. 2021 za pomoci města Dobříš znovu obnoven.

Svou literární činnost začal Martinec v letech 1944–1945 psaním reportáží a glos do exilových a vojenských periodik. Po válce publikoval reportáže, stati, divadelní glosy a povídky v různých novinách a časopisech. Psal rozhlasové hry pro mládež, divadelní hry zejména s brannou a politickou tematikou a prózy založené na jeho zážitcích z exilu a zahraničního vojenského odboje. Zabýval se rovněž sbíráním a adaptacemi židovských anekdot. Jako divadelní publicista se orientoval především na problematiku estrádního divadla a nových dramatických forem.[1]

Dílo

Divadelní hry

Rozhlasové hry
  • Trampoty Josefa Nakvašila (1954), šest rozhlasových scén.
  • Tramp (1963), rozhlasová hra pro mládež.
  • Nedolíbal (1970), dvoudílná rozhlasová hra pro mládež.
  • Poslíček (197), rozhlasová hra pro mládež.
  • Stopařka kamkoli (1988), rozhlasová hra pro mládež.

Studie
  • Estrádní divadlo (1960), ideové, umělecké i technické problémy dramaturgie malých jevištních útvarů.
  • K některým problémům práce smíšených uměleckých skupin (kurz pro osvětové pracovníky) (1963).

Próza

Televizní scénář

Podle reportážní knihy německého novináře Güntera Wallraffa napsal společně s Bedřichem Pilným scénář k televizní inscenaci Odhalení jednoho spiknutí (1984, režie Zdeněk Kubeček)

Překlady
  • Curt Corrinth: Trójané (1960), divadelní hra.
  • Günter Wallraff: Klamu, abych nebyl klamán (1980), výbor statí.

Odkazy

Reference
  1. Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 2. díl, M-Ž, Ústav pro českou literatur AV ČR, Brána a Knižní klub, Praha 1998, str. 31-33.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.