Jan Keller (farář)

Jan Keller se narodil v Brně v rodině Josefa Kellera a Eleonory, rozené Tardyové, jako třetí ze čtyř sourozenců. Po skončení války se rodina přestěhovala do Prahy. Jan Keller vyrůstal v prostředí evangelické církve, v Praze na něj měl velký vliv vinohradský sbor této církve, zejména tamní tehdejší vikář Jan Šimsa.[2] Rozhodl se studovat teologii a v letech 1959–1964 absolvoval Komenského evangelickou teologickou fakultu.[2] Po studiu šel na dva roky na vojnu do Milovic, po návratu se na podzim 1966 oženil s Martou, rozenou Novotnou.[2] Poté se přestěhovali do Kdyně na Šumavě, Keller zde jako duchovní nastoupil do svého prvního sboru od prosince 1966.[3] Jeho předchůdcem zde byl Jakub Schwarz Trojan, jenž měl spolu s dalšími staršími kolegy z hnutí Nová orientace na něho velký vliv.[2] Po srpnu 1968 byl Keller s rodinou několik měsíců v západoněmeckém Mainz-Kastelu, kde v rámci „Semináře pro církevní službu v průmyslové společnosti“ pracoval v továrně a zároveň mezi dělníky působil jako farář. Po začátku normalizace na jaře 1969 se rodina vrátila zpátky.[2] V roce 1971 změnil farářské působiště a přestěhoval se do Jimramova. Na jaře 1977 podepsal i s ženou Martou Chartu 77 a k 31. březnu 1981 ztratil státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti.[3] Od září 1981 ještě mohl působit v západočeském Černošíně, kam se přestěhoval, ale s koncem roku 1983 mu byl souhlas odebrán i zde.[3] O prázdninách v roce 1983 organizoval v blízkém Zhořci dětský tábor, kvůli čemuž byl souzen, že tábor organizoval bez souhlasu okresního církevního tajemníka a porušil tím § 178 trestního zákona, soud ale nakonec vyhrál.[2] V roce 1984 se s rodinou přestěhoval na statek Zbytov u Jimramova, který v roce 1978 zakoupili společně s manželi Dorkas a Vojenem Syrovátkovými,[2] a Zbytov se stal místem setkávání evangelické mládeže. Keller pracoval v dělnických profesích, např. na pile či jako topič.[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Keller na Wikimedia Commons