Jakub Schwarz Trojan
Jakub Schwarz Trojan – často však jen Jakub S. Trojan – (* 13. května 1927, Paříž, Francie) je český teolog a bývalý děkan Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih a článků v odborných filozofických a teologických časopisech.[1] Hlavním tématem jeho prací jsou otázky antropologie a sociální etiky, zejména pak problematika moci a občanské odpovědnosti.[2]
Prof. ThDr. Ing. Jakub Schwarz Trojan | |
---|---|
Rodné jméno | Jakub Trojan |
Narození | 13. května 1927 (94 let) Paříž, Francie |
Národnost | česká |
Vzdělání | Univerzita Karlova Vysoká škola ekonomická v Praze |
Alma mater | České vysoké učení technické v Praze (1946–1948) Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy (1949–1955) Vysoká škola ekonomická v Praze (1964–1971) Reálné gymnázium ve Slovenské |
Povolání | duchovní, ekonom, vysokoškolský profesor, děkan |
Ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka 3. třídy (1998) |
Nábož. vyznání | českobratrské evangelické |
Choť | Karla Trojanová |
Děti | Blanka Pavel |
Příbuzní | Pavel Trojan (vnuk) |
Funkce | děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1990–1996) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Trojan je čestným členem Vědecké rady Karlovy univerzity[3], členem rady spolku Akademická YMCA[4] a člen ediční rady pražského vydavatelství OIKOYMENH.[5][6]
Životopis
Trojan se narodil v Paříži českým rodičům (kteří zde byli na zkušenou)[1]. Rodina se ale v roce 1929 přestěhovala zpět do Československa, takže školní léta již strávil v Čechách.[1][6] Obecnou školu vychodil na Vinohradech a ve stejné čtvrti (ve Slovenské ulici) navštěvoval i gymnázium, které úspěšně zakončil maturitou v roce 1946 (na gymnáziu byl jeho spolužákem i Ladislav Hejdánek)[1].[6] Během války byl od ledna do dubna 1945 nasazen v Technische Nothilfe.[6] Mezi lety 1946 a 1948 studoval pět semestrů na Vysoké škole obchodní. Vzhledem k tomu, že se účastnil protikomunistické demonstrace, byl v únoru 1948 vyloučen ze všech vysokých škol v Československu. Po odvolání byl však po půl roce opětovně na vysoké školy přijat.[6] V únoru 1949 však přestoupil na Husovu evangelickou bohosloveckou fakultu.[6] Za své nekonformní postoje byl ještě během studií povolán na tříletou vojenskou prezenční službu (od 1. ledna 1951 do 31. prosince 1953), kterou vykonal u Pomocného technického praporu (PTP) na Slovensku.[6] Po ukončení vojenské služby dokončil v roce 1955 svá studia bohosloví.[6]
V letech 1956 až 1974 byl farářem Českobratrské církve evangelické nejprve ve Kdyni na Šumavě (1956–1967)[1] a poté ve sboru v Neratovicích–Libiši (1967–1974)[1].[6] V Libiši byl jedním z jeho farníků také Jan Palach, kterého po jeho sebeupálení i pochovával v lednu 1969 na Olšanských hřbitovech.[1][6]
Od roku 1964 dálkově studoval na Vysoké škole ekonomické v Praze a toto studium ukončil s akademickým titulem inženýr v roce 1971.[1][6] V roce 1970 navíc dokončil disertační prací nazvanou „Théma: člověk“ doktorandské studium na Evangelické teologické fakultě a získal titul ThDr.[1][2] Roku 1974 mu však byl odebrán státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti a živil se dále jako ekonom v pražských podnicích Řempo a Montáž, a to až do svého odchodu do důchodu v roce 1987.[1][2][6] Během normalizace pořádal bytové semináře pro zájemce o teologii.[1][2] V roce 1977 byl jedním z prvních, kteří podepsali Chartu 77, a roku 1978 se stal členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.[6]
Po Sametové revoluci roku 1990 ho tehdejší děkan Evangelické teologické fakulty na tuto školu pozval, aby zde působil jako učitel etiky.[6] Trojan nabídku přijal a začal na škole vyučovat.[6] Téhož roku se na škole spisem „Entfremdung und Nachfolge“ habilitoval a o rok později – v roce 1991 – se stal profesorem pro obor etiky.[1][2][6] V letech 1990 až 1996 byl ve dvou po sobě následujících funkčních obdobích děkanem této fakulty a potom působil jako proděkan fakulty pro zahraniční styky.[2][6]
Rodina
V červenci roku 1950 se oženil s teoložkou Karlou Schwarzovou a její rodné příjmení podle staré evangelické tradice přijal do svého jména (podobně jako Tomáš Garrigue Masaryk).[1][6] Roku 1954 se jim narodila dcera Blanka a roku 1956 syn Pavel, který je ředitelem Státní konzervatoře v Praze.[6] Vnukem Jakuba S. Trojana je český skladatel a herec Pavel Trojan vystupující například v seriálech Dobrá čtvrť či Pojišťovna štěstí.[7]
Dílo
- TROJAN, Jakub Schwarz. Idea lidských práv v české duchovní tradici. Praha: OIKOYMENH, 2002.
- TROJAN, Jakub Schwarz. In difesa della politica. Bologna: Centro Studi Europa Orientale, 1981.
- TROJAN, Jakub Schwarz. Jan Kalvín: pět set let od narození. In: LOUŽEK, Marek. Praha: CEP – Centrum pro ekonomiku a politiku, 2009.
- TROJAN, Jakub Schwarz. Ježíšův příběh – výzva pro nás. Praha: OIKOYMENH, 2005.
- TROJAN, Jakub Schwarz. Jiskření a zážehy. Středokluky: Zdeněk Susa, 2004.
- TROJAN, Jakub Schwarz. Kontrasty a alternativy. Praha: OIKOYMENH, 2007.
- TROJAN, Jakub Schwarz. Krása vyvřelin. Středokluky: Zdeněk Susa, 2008.
- TROJAN, Jakub Schwarz. Moc v dějinách. Praha: OIKOYMENH, 1994.
- TROJAN, Jakub Schwarz. Moc víry a víra v moc. Praha: OIKOYMENH, 1993.
- TROJAN, Jakub Schwarz. Nepřeslechnutelná výzva: sborník prací k 100. výročí narození českého bohoslovce J. L. Hromádky 1889–1989. In: Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1990.
- BALABÁN, Milan; TROJAN, Jakub Schwarz. Putování k čirému. Středokluky: Zdeněk Susa, 2007.
- TROJAN, Jakub Schwarz. Rozhovory s pamětí. Středokluky: Zdeněk Susa, 2010–2011.
- TROJAN, Jakub Schwarz. Spravedlnost povznáší národ: bilance theologa uprostřed 90. let. Benešov: EMAN, 2002.
Odkazy
Reference
- Jakub S. Trojan obnaží Kořeny demokracie v Čechách [online]. Praha: Církev adventistů sedmého dne, 2010-04-19 [cit. 2012-06-12]. Dostupné online.
- KROB, Josef. Jakub S. Trojan [online]. Brno: Katedra filozofie Masarykovy univerzity v Brně [cit. 2012-06-12]. Dostupné online.
- Seznam členů Vědecké rady [online]. Praha: Univerzita Karlova [cit. 2012-06-12]. Dostupné online.
- O Nás [online]. Praha: YMCA [cit. 2012-06-12]. Dostupné online.
- o nás [online]. Praha: OIKOYMENH [cit. 2012-06-12]. Dostupné online.
- Prof. ThDr. Ing. Jakub S. Trojan [online]. Praha: Nadační fond Martina Bubera [cit. 2012-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- Honza Opelík [online]. Praha: Česká televize [cit. 2012-06-12]. Dostupné online.
Literatura
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1014.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 685.
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 735.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 376.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakub Schwarz Trojan na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jakub Schwarz Trojan
- Jakub S. Trojan ve Slovníku českých filosofů
- Medailon na stránkách ETF UK