Ivan Gabal

V letech 1976–1990 pracoval v Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV, věnoval se analýze vzdělání a životního stylu, včetně mezinárodních srovnání koncem osmdesátých let.[1]

V létě 1989 patřil k zakládajícím členům Kruhu nezávislé inteligence. Během sametové revoluce v listopadu 1989 se stal jedním ze zakladatelů Občanského fóra. Později byl členem rady OF a od února 1990 byl vedoucím volební kampaně OF a konzultant volební kampaně VPN pro volby v roce 1990. V letech 1991 založil Odbor analýz Kanceláře prezidenta republiky, do roku 1992 pracoval jako vedoucí tohoto odboru. V roce 1992 byl vedoucím volební kampaně Občanského hnutí pro volby v roce 1992.[1][2]

Od roku 1993 pracuje v soukromém sektoru, nejprve jako partner ve společnosti AISA, v letech 1994–2003 ve vlastní firmě Ivan Gabal Analysis & Consulting, od roku 2003 jako jednatel společnosti GAC spol. s.r.o. (s výjimkou let 2013–2017, kdy byla jednatelkou společnosti Lenka Kadeřávková)[3][4][5]. Společnost se zabývá analýzou praktických problémů a hledání jejich řešení ve veřejném i soukromém sektoru. Zpracovala prvou mapu sociálně vyloučených lokalit v roce 2006, první srovnání vzdělanostních šancí podle etnického původu (2009), strategii integrace (2010) a aktualizaci mapy vyloučených lokalit (2015)[1] a dalšími zakázkami zkoumajícími regionální a sociální rozvoj, čerpání dotací, provádí sociologické, komunikační, mediální i politické analýzy; část klientely tvoří státní správa.[6]

• člen dozorčí rady o.p.s. Nová škola,
• 1999–2003 člen Správní rady Masarykovy univerzity v Brně,
• 1997–1999 člen Českého helsinského výboru, místopředseda.[7]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval ve Středočeském kraji jako lídr KDU-ČSL[8] a byl zvolen poslancem. V PS PČR byl členem Poslaneckého klubu Křesťanské a demokratické unie-Československé strany lidové. Byl místopředsedou Výboru pro obranu a členem Výboru pro bezpečnost. Pracoval také jako člen Stálé komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací, Stálé komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů a Vyšetřovací komise k prověření způsobu vyšetřování kauzy Opencard. Během svého působení v PS PČR předložil několik novel zákonů, usiloval o zavedení korespondenční volby, nový tzv. “Bavorský systém” volby a složení rad veřejnoprávních medií a návrh zákona o druhém stupni kontroly zpravodajských služeb.[9][10]

V roce 2012 kandidoval do Senátu Parlamentu ČR za volební obvod č. 17 Praha 12 jako nezávislý kandidát s podporou KDU-ČSL a Strany zelených. Získal 14,06 % hlasů a nedostal se do druhého kola. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl opět z pozice nestraníka za KDU-ČSL lídrem kandidátky ve Středočeském kraji.[11] Tentokrát však neuspěl a mandát poslance neobhájil.[12] Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 kandidoval jako nestraník za Zelené v obvodu č. 26 – Praha 2.[13] Se ziskem 5,37 % hlasů skončil na 6. místě.[14]

• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. ISBN 80-7185-246-5. S. 354.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Gabal
• Osobní stránky Ivana Gabala Archivováno 25. 11. 2020 na Wayback Machine
• Blog Ivana Gabala na Aktuálně.cz
• Webové stránky GAC, s.r.o.