Ivan Borkovský

Ivan Borkovský (původním jménem Ivan Borkovskyj-Dunin) (8. září 1897 Čortovec, dnes Ukrajina – 17. března 1976 Praha) byl ukrajinský archeolog specializující se na dějiny raného středověku, působící především na území Prahy a mapující tedy vývoj pražské aglomerace ve středověku. Patří k zakladatelským osobnostem české středověké archeologie.

PhDr. Ivan Borkovský DrSc.
Rodné jménoIvan Borkovskyj-Dunin
Narození8. září 1897
Čortovec, Rakouská Halič
Úmrtí17. března 1976 (ve věku 78 let)
Praha
Československo Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníarcheolog, antropolog, vysokoškolský učitel a spisovatel literatury faktu
NárodnostUkrajinci
Alma materUniverzita Karlova (1922–1929)
Tématastředověká archeologie, eneolit a Pražský hrad
Partner(ka)Libuše Jansová
PříbuzníVáclav Jansa tchán
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Pocházel z rakouské Haliče. Po převzetí moci bolševiky v Rusku emigroval roku 1918 do Prahy, kde na rok skončil v internačním táboře.[1] Pak vystudoval archeologii na FF UK (1922–1929).[2] Na počátku své kariéry se chtěl věnovat eneolitu, ale v roce 1925 začal velký archeologický výzkum na Pražském hradě a Borkovský se ho zúčastnil, od roku 1926 již jako asistent Karla Gutha, vedoucího tohoto výzkumu. Od roku 1930 se staral o sbírky J. A. Jíry na Hanspaulce a analýza zde uložené raně středověké keramiky mu pomohla rozlišit tzv. pražský typ (publikace 1940). V letech 1933–1945 byl profesorem archeologie a dvakrát také rektorem na exilové Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze.

V roce 1943 se stal vedoucím výkopových prací na Pražském hradě a této činnosti se věnoval do roku 1974. Roku 1961 obhájil doktorskou dizertační práci Pražský hrad ve světle nových výzkumů. Mimoto provedl na území hlavního města další výzkumy, např. v Anežském klášteře, Betlémské kapli, Bartolomějské ulici, účastnil se i výzkumu na Vyšehradě. Po druhé světové válce pokračoval s pracemi na Pražském hradě, v roce 1952 objevil kostel Panny Marie mezi II. a IV. nádvořím.

V letech 1947–1954 provedl archeologický výzkum na Levém Hradci, kde objevil rotundu sv. Klimenta.

Je pohřben spolu se svou partnerkou, archeoložkou Libuší Jansovou a jejím otcem malířem Václavem Jansou na Olšanských hřbitovech v Praze.[3]

Dílo

Knihy
  • Staroslovanská keramika ve střední Evropě. Praha 1940.
  • O počátcích Pražského hradu a o nejstarším kostele v Praze. Praha 1949. https://www.academia.edu/20348223/
  • Levý Hradec. ed. Památníky naší minulosti. Praha 1965.
  • Pražský hrad v době přemyslovských knížat. ed. Památníky naší minulosti. Praha 1969.
  • Svatojiřská bazilika a klášter na Pražském hradě. Praha 1975.

Kratší studie
  • Problémy středoevropské šňůrové kultury, in: Památky archaeologické, skupina pravěká, N. ř. III, 39, 1933 https://www.academia.edu/19842885/
  • Hrob bojovíka z doby knížecí na Pražském hradě. Památky archeologické 42, 1939-46, 122-131.
  • Keltská tvář z Čech. Obzor prehistorický 13, 1946, 16-22. (publikace nálezu hlavy keltského boha či heroa)
  • Nález skleněného poháru s arabským nápisem na Pražském hradu. Historica slovaca 5, 1947, 145-152.
  • Kostel Panny Marie na Pražském hradě. Památky archeologické 44, 1953, 129-200.
  • Staročeský dvorec na Levém Hradci. Archeologické rozhledy 5, 1953 636-646.
  • Hrobka Boleslava II. v basilice sv. Jiří na Pražském hradě. Památky archeologické 52, 1961, 532-543.

Odkazy

Literatura
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 131-132, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 118–119.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh-Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 61.

Reference
  1. životopis na webu Atrcheologického ústavu AVČR
  2. rigorózní práce: Východní oblast kulturní a otázka šňůrové keramiky (1929)
  3. Adoptované hroby: Václav Jansa, Libuše Jansová, Ivan Borkovský. www.hrbitovy-adopce.cz [online]. [cit. 2017-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.