Kostel svatého Klementa (Levý Hradec)

Kostel sv. Klementa na Levém Hradci je římskokatolický filiální kostel roztocké farnosti. Jedná se o nejstarší křesťanský kostel v Čechách, založený prvním historicky doloženým českým knížetem Bořivojem kolem roku 880. Z původní rotundy se zachovaly pouze základy pod dnešní barokní lodí ze 17. století. Kolem kostela se nachází hřbitov, založený v 11. století. Kostel je spolu s hradištěm chráněn jako kulturní památka.[1]

Kostel svatého Klimenta na Levém Hradci
Kostel svatého Klimenta na Levém Hradci
Místo
StátČesko Česko
KrajStředočeský kraj
okresOkres Praha-západ
ObecLevý Hradec
Lokalitastředověké hradiště
Souřadnice50°10′10″ s. š., 14°22′27″ v. d.
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
Provinciečeská církevní provincie
Diecézearcidiecéze pražská
FarnostŘímskokatolická farnost Roztoky u Prahy
Statusfiliální kostel
Architektonický popis
Stavební slohrománský, barokní
Typ stavbyjednolodní kostel s věží
Výstavbabarokní přestavba 1684
Specifikace
Stavební materiálzdivo
Další informace
AdresaLevohradecké náměstí, Roztoky, okres Praha-západ
Oficiální webwww.levyhradec.cz
Kód památky11750/2-2365 (PkMISSezObrWD) (součást památky Levý Hradec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis místa

Kostel se nachází na výšině a je obklopen hřbitovem. Je zde pochovaný například Jan Felkl (1817–88), který v nedalekých Roztokách založil po celé Evropě proslulou firmu na výrobu glóbů, teolog prof. Zdeněk Kučera nebo lékař-pediatr profesor Josef Švejcar. Vnitřní vybavení zaujme návštěvníky především hlavním oltářem se starou románskou mensou. Nese barokní obraz sv. Klimenta s pozadím Levého Hradce. Dále se zde nachází figurální náhrobky pod kruchtou, zazděné románské okno, starobylé fresky v presbytáři s tématem Umučení Páně a znázorněním čtyř církevních Otců: sv. Ambrože, Augustina, Jeronýma, Řehoře a dalších.

Historie kostela

Nejstarší kostel v Čechách byl postaven na Levém Hradci uprostřed hradiště, odtud tradice Levého Hradce jako místa, „kde začalo naše křesťanství". Kostel byl založen na příkaz knížete Bořivoje, prvního historicky doloženého knížete z rodu Přemyslovců. Přesné datum založení není známo, ale předpokládá se, že výstavba proběhla před rokem 884, kdy zřejmě nejpozději Bořivoj přesídlil na Pražský hrad a založil tam kostel Panny Marie. Po dokončení ho nechal zasvětit sv. Klimentovi, Apoštolskému Otci a čtvrtému římskému biskupovi, jehož ostatky přivezli na Moravu Cyril a Metoděj.

Roku 982 zde byl zvolen druhým českým biskupem sv. Vojtěch, ale již v témže roce ho zastínila Praha. Nakonec roku 1041 císař Jindřich III. vypálil hradiště i kostel. Hradiště již obnoveno nebylo, ale kostel v podobě románské rotundy byl znovu obnoven ve druhé polovině 11. století. Později byl na místě původní apsidy postaven gotický presbytář, který byl v 16. století zklenut a opatřen freskami. Roku 1656 se přistavěla zvonice a do roku 1684 proběhla přestavba staré rotundy v barokní kostel. Tato podoba vydržela do dnešní podoby.

Nejstarší podoba kostela

Pod podlahou dnes stojícího kostela byly v letech 19391941 objeveny a prozkoumány základy rotundy s kruhovou lodí a podkovovitou apsidou. Již brzy po tomto objevu začala diskuze, zda se jedná o původní podobu kostela, tak jak měl vzniknout na konci 9. století. Dnes je na základě studie Petra Sommera o základovém kameni v podstatě přijímána jako doba vzniku archeologicky prozkoumané rotundy nejdříve 11. století. Skutečnost pozdějšího založení podporuje i fakt, že okolo kostela se začalo pohřbívat až v 11. století, předtím bylo obyvatelstvo pohřbíváno mimo hradby v místech dnes zničených žalovskou cihelnou. V otázce původní podoby kostela se proto uvažuje o možnosti dřevěné stavby.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-08]. Identifikátor záznamu 154366 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště Levý Hradec, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Literatura

  • Zdeněk Boháč. Poutní místa v Čechách. Praha: Debora, 1995. 286 s. ISBN 80-85923-07-6. Kapitola Hvězda. (čj)
  • Irena Dibelková. Navštivte poutní místa v Čechách. Praha: Olympia, 2004. (Katalogy 38). ISBN 80-7033-844-x.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.