István Széchenyi
Hrabě Štěpán Sečenský (maďarsky Gróf Széchenyi István [ˈiʃtvaːn ˈseːʧeːɲi]IPA, 21. září 1791, Vídeň – 8. duben 1860, Döbling) byl uherský šlechtic, politik, národní hrdina a spisovatel. Pocházel z rodu Széchenyiů.
| István Széchenyi | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. září 1791 Vídeň, Rakouské císařství |
| Úmrtí | 8. dubna 1860 Döbling, Rakouské císařství |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Místo pohřbení | Nagycenk |
| Národnost | Maďarská |
| Povolání | politik a spisovatel |
| Ocenění | Řád sv. Vladimíra 4. třídy (1813) Pour le Mérite (1814) Řád sv. Ducha (1825) |
| Politická strana | nezávislý |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Choť | Krescencie ze Seilernu (1836–1860) |
| Děti | Otto Jiří Széchenyi Béla Štěpán Széchenyi |
| Rodiče | František de Paula hrabě Széchényi a Juliana Marie Festeticsová |
| Rod | Széchenyiové |
| Příbuzní | Krištof Feštetić (praděd) Andor Széchenyi a Valentin Széchényi (vnoučata) |
| Funkce | Minister of Public Works and Transport of Hungary |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
István Széchenyi se narodil 21. září 1791 ve Vídni. Jeho otec Ferenc Széchényi byl zakladatelem Maďarského národního muzea (Magyar Nemzeti Múzeum) a Maďarské národní knihovny, která dnes nese jeho jméno (Országos Széchényi Könyvtár).
Pro svou politickou a veřejnou činnost je István Széchenyi nazýván „největší Maďar“.[1] V mládí se dal na vojenskou dráhu, vyznamenal se za napoleonských válek. Kvůli svým názorům však z armády odešel. Pracoval poté v zemích západní Evropy. Zde si uvědomil zaostalost Uher a svými hospodářsko-politickými díly Hitel („Úvěr“), Világ („Svět“) a Stadium („Stádium“) vytvořil teoretický základ maďarského reformního hnutí.
Patřil k největším strůjcům maďarského reformního hnutí v letech 1825 až 1848 a k hlavním představitelům Maďarské revoluce a boje za nezávislost v letech 1848–49. Působil jako ministr dopravy, ovšem po porážce revoluce se nervově zhroutil a odešel do psychiatrické léčebny v Döblingu u Vídně.
Széchenyi se v Uhersku také zasloužil o:
- založení Maďarské akademie věd (dnešní Magyar Tudományos Akadémia),
- trvalé spojení Budína a Pešti řetězovým mostem, který nese jeho jméno – Széchenyiho řetězový most (Széchenyi Lánchíd),
- provoz parních lokomotiv,
- parolodní dopravu po Dunaji a Balatonu,
- regulaci toku středního Dunaje (kolem Železných vrat) a Tisy,
- vybudovaní zimního přístavu v Budě,
- chov koní a pořádání koňských dostihů,
- zřízení Obchodní banky.
Galerie
István Széchenyi
István Széchenyi na bankovce (5000 forintů)
Pomník Szécheniho v Segedíně
Pomník v obci Dunajský Klátov
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Széchenyi István na maďarské Wikipedii.
- RÁKOS, Petr. Slovník spisovatelů - MAĎARSKO. Praha: ODEON, 1971. S. 319–320. (Čeština)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán Széchenyi na Wikimedia Commons
