Marie Krescencie ze Seilernu

Marie Krescencie hraběnka ze Seilernu a Aspangu (německy Crescence Gräfin von Seilern und Aspang, vysl. [kresans], někdy též maďarsky jako Seylern-Aspang Crescentia, 13. března 1799, Brno30. července 1875, Nagycenk) byla rakousko-uherská šlechtična z hraběcího rodu Seilern-Aspang. Jejím prvním manželem byl hrabě Károly Zichy a druhým významný maďarský politik István Széchenyi.

Krescencie ze Seilernu
Narození13. května 1799
Brno
Úmrtí30. července 1875 (ve věku 76 let)
Kiscenk
ChoťKarel Antonín Zichy (1819–1834)
Štěpán Széchenyi (1836–1860)
DětiRudolf Emilián Zichy
Helena Pallaviciniová
Béla Štěpán Széchenyi
Otto Jiří Széchenyi
RodičeKarel ze Seilernu a Aspangu a Maxmiliana z Wurmbrand-Stuppachu
PříbuzníEleonóra Zichy[1] a Béla Maria Rudolf Graf Zichy de Zich et Vásonykeö[1] (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Marie Krescencie ze Seilernu (Ferdinand Georg Waldmüller, 1828)
Pamětní deska Istvána Széchenyiho a Marie Krescencie ze Seilernu na ulici Mészáros 1 v Budapešti.

Marie Krescencie se narodila jako Maria Crescentia Caroline Maximiliana hraběnka ze Seilernu a Aspangu, dcera hraběte Karla ze Seilernu a Aspangu (1756–1806) a jeho manželky Maxmiliany z Wurmbrand-Stuppachu (1770–1830).

3. srpna 1819 se provdala o 20 let staršího ovdovělého hraběte Karla Zichyho, se kterým měla sedm dětí.

V roce 1818 se seznámila s Istvánem Széchenyim a 2. srpna 1824 začal jejich hlubší vztah. Po smrti Karla Zichyho v roce 1834 se 4. února 1836 za Széchenyiho provdala a stala se tak Maďarkou.[2] V tomto manželství povila dceru, která však zemřela krátce po narození. Později se narodili dva synové, Béla a Otto Jiří.

Hraběnka Marie Krescencie Széchenyiová zemřela na zámku Széchenyi v Nagycenku (Großzinkendorf), poblíž Šoproně, kde byla pohřbena.[3]

Zajímavosti

Článek v deníku Jelenkor o zasazení prvního platanu na zadní straně pamětní kašny na náměstí Szabadság tér.

O výstavbě Széchenyiho řetězového mostu v Budapešti se říká, že Marie Krescencie chtěla často navštěvovat Pešť suchou nohou, proto prý její manžel István Széchenyi začal plánovat stavbu mostu. Maďarský spisovatel Ferenc Herczeg o tom napsal hru A Híd („Most“).

3. března 1846 zasadila první platan na dnešním náměstí Svobody (Szabadság tér) v Pešti.[4]

Literatura

  • Constantin von Wurzbach: Seilern, Crescentia Gräfin. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 34. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1877, S. 21 (digitalizováno).
  • Denis Silagi: Der größte Ungar. Graf Stephan Széchenyi. Herold, Wien/München 1967.
  • Andreas Oplatka: Graf Stephan Széchenyi. Der Mann, der Ungarn schuf. Zsolnay, Wien 2004, ISBN 3-552-05317-4.
  • Sheila Patel: Adeliges Familienleben, weibliche Schreibpraxis. Die Tagebücher der Maria Esterházy-Galántha (1809–1861). Campus, Frankfurt am Main 2015, ISBN 978-3-593-50288-5.
  • Lenke Nagy: Crescence. Gróf Széchényi Istvánné élete. Budapest 1942.
  • Anna Kelp: Széchenyi és Crescence. Derzsery Kiadó, Adelaide 1985.
  • Széchenyi választása. Széchenyi István és Seilern Crescence levelezése. Balassi, Budapest 2001, ISBN 963-506-405-5.
  • Ferenc Velkey: Történelmi arcképcsarnok (gróf Széchenyi Istvánné Seilern Crescence). Új horizont, 2002.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crescence Seilern na německé Wikipedii.

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Crescence: Széchenyi’s Inspiration and Strength. Archivováno 13. 2. 2018 na Wayback Machine magyarnews.org
  3. Nagycenk - Széchenyi Schloss und Mausoleum, abgerufen am 12. Februar 2018.
  4. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.