Ignaz Streit

Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Roku 1829 získal titul doktora práv. Nastoupil na soudní praxi na brněnský magistrát a do roku 1849 působil jako kriminální rada u magistrátu v Kroměříži a Jihlavě. Angažoval se veřejně už během revolučního roku 1848.[1] Od roku 1848 do roku 1849 zasedal jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii korporací a měst v držení velkostatků, obvod Jihlava. Po dobu jeho časového zaneprázdnění byl ustanoven za něj na zemském sněmu náhradník Jan Ertl.[2]

Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na rakouský ústavodárný Říšský sněm.[1] Zastupoval volební obvod Ruda na Moravě. Uvádí se jako magistrátní rada.[3] Patřil ke sněmovní levici.[4]

Roku 1848 byl též jmenován vysokým státním úředníkem pro reorganizaci soudnictví na Moravě. V roce 1849 se stal prezidentem zemského soudu ve Znojmě. Roku 1851 přešel na post prezidenta zemského soudu v Olomouci a v roce 1853 usedl do funkce prezidenta vrchního zemského soudu v hornouherském Prešově. Roku 1860 se stal druhým prezidentem vrchního zemského soudu v Praze a od roku 1863 zastával úřad prezidenta vrchního zemského soudu v Brně. V roce 1868 nastoupil na post prezidenta vrchního zemského soudu pro Čechy.[1]

Po obnovení ústavního systému vlády v 60. letech se zapojil znovu do zemské a celostátní politiky. V doplňovacích volbách 30. listopadu 1863 (poté, co zemřel dosavadní poslanec Jakob Sitka) byl zvolen za poslance Moravského zemského sněmu za kurii měst, obvod Jihlava. Na mandát rezignoval roku 1865.[5][6] Zemský sněm ho delegoval roku 1864 i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii městskou. 12. listopadu 1864 složil poslanecký slib.[7]

V roce 1874 se stal členem státního soudního dvora. V roce 1858 mu byl udělen Řád Františka Josefa (znovu roku 1872). Roku 1860 získal Řád železné koruny. Roku 1858 byl povýšen na rytíře, roku 1860 na barona.[1]

Jeho zetěm byl právník a politik Moritz von Streit, předlitavský ministr spravedlnosti.[1]