Alhazen

Alhazen (arabsky Abú ʿAlí al-Hasan ibn al-Hasan ibn al-Hajtham) (965 Basra – 1040^? Káhira) byl arabský vědec, který se zabýval astronomií, optikou a matematikou.

Alhazen
Narození	965 Basra
Úmrtí	1040 (ve věku 74–75 let) Káhira
Povolání	matematik, fyzik, filozof, astronom, vynálezce, astrolog a inženýr
Národnost	Arabové
Témata	fyzika
Významná díla	Book of Optics
Vlivy	Aristotelés
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Basře v dnešním Iráku. Studoval zde a v Bagdádu. Káhirský panovník al-Hákim jej pozval do Egypta. Alhazen měl podle pověsti vymyslet, jak by se daly předvídat a následně omezit záplavy způsobené rozvodněným Nilem. Když pochopil, že to není možné, předstíral šílenství a žil deset let v domácím vězení, aby tak ušel jistému trestu smrti. To mu ovšem nezabránilo, aby se věnoval přírodovědným studiím. Podařilo se mu opravit některé Aristotelovy omyly. Napsal více než 200 pojednání o optice, astronomii a matematice.

V díle Velká optika se snažil vysvětlit problémy vnímání okolního světa, popsal zde fyzikální podstatu a vlastnosti světla a také princip, na jehož základě jsme schopni vidět. V roce 1020 se zabýval lomem a odrazem světla a čočkami. Používal přitom desku s dírkou, před kterou vyrovnal svíčky. Jejich obraz se promítal na druhé straně desky a zakrýváním svíček zjistil, že obraz levé svíčky se promítne vpravo, z čehož odvodil, že světlo se šíří přímočaře. Arabové používali v astronomii při určování polohy Slunce nebo slunečních zatmění přístroj nazvaný později camera obscura.[1]

Vyvrátil některé chybné antické představy o vidění a ukázal, že se světlo odráží od povrchu předmětů a vstupuje do našeho oka. Prováděl řadu experimentů s čočkami a temnými komorami. Položil základy optice.

V matematice propojil algebru s geometrií.

Měl velký vliv na vývoj latinské středověké a novověké optiky a epistemologie (Roger Bacon, Witelo) až do Keplerovy doby.^[zdroj?]