I. P. Pavlova (stanice metra)

I. P. Pavlova (zkratka IP[1]) je stanice metra v Praze, která leží pod stejnojmenným náměstím na hranici Nového Města a Vinohrad, které je pojmenováno podle ruského fyziologa Ivana Petroviče Pavlova. Stanice je nejvytíženější stanicí pražského metra – v roce 2008 zde byl denní obrat cestujících (nástup + výstup) přes 118 tis.[2] Otevřena byla 9. května 1974 spolu s prvním úsekem metra (I.C FlorencKačerov).

I. P. Pavlova

Stanice metra I. P. Pavlova
StátČesko
MěstoPraha
ČtvrťNové Město, Vinohrady
UliceLegerova třída
Síť metraPražské metro
Vznik9. května 1974
DopravceDopravní podnik hl. m. Prahy
Tarifní pásmoP
Linkylinka C
Technické informace
Typ stanicehloubená
Počet nástupišť1
Počet vestibulů1
Hloubka pod povrchem19,0 m
ProjektantInterprojekt Brno
ArchitektIng. arch. Otakar Maděra
Externí odkazy
Zeměpisné souřadnice50°4′31,01″ s. š., 14°25′52″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
linka C směr Háje
předchozí stanice: Vyšehrad
traťová spojka k 1. koleji Nám. Míru A
1 ostrovní nástupiště
výtah do Legerovy ul.
eskalátory do vestibulu
traťová spojka k 2. koleji Nám. Míru A
následující stanice: Muzeum
linka C směr Letňany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika stanice

Vchod do výtahu vedoucího do stanice I. P. Pavlova

Stanice I. P. Pavlova je hloubená, založená v jámě (19 m hluboko). Nástupiště stanice je podpíráno šestibokými sloupy,[3] stěny za stanicí jsou obloženy mramorovými deskami. Z nástupiště vede jen jeden výstup krátkým eskalátorovým tunelem se čtyřmi eskalátory do velkého podzemního vestibulu pod náměstím a přilehlou křižovatkou, se čtyřmi výstupy (pátý, vedoucí na Václavské náměstí, nebyl kvůli zachování zeleného pásu vybudován[zdroj?]). Stanice umožňuje přestup na velké množství tramvajových linek.

Ve směru od stanice Vyšehrad jsou před vlastní stanicí v obou kolejích odbočky na traťové spojky na trasu A, které ústí ve stanici Náměstí Míru. Spojka, která je v 1. koleji (kolej, po které jede vlak ze stanice Háje do stanice Letňany), se jmenuje C – A. Spojka ve 2. koleji se jmenuje A – C. Zajímavostí těchto spojek je, že jede-li vlak z Depa Kačerov do Depa Hostivař a naopak, nemusí měnit směr jízdy. Tato podmínka byla zadána již při projektu, dochází k podstatné úspoře času – strojvedoucí nemusí nikde přecházet. Obě spojky je samozřejmě možno využívat obousměrně.

Na výstavbu stanice v letech 19701974 bylo vynaloženo 160,8 milionů Kčs. Stavbu prováděl oborový podnik Vojenské stavby. V dubnu 1970 byly zahájeny práce na pilotových stěnách. Malé piloty byly v celé výšce vrtány strojně, velké jen v měkkých horninách, v břidlici již pomocí trhavin. Celkem bylo využito 68 000 m² pilotových stěn. Na ně byl uložen prefabrikovaný strop. Pod ním se těžila zemina a montovaly se konstrukce zavěšení mezistropů. První mezistrop byl dokončen koncem roku 1971, druhý v květnu následujícího roku, v listopadu byl vytěžen poslední záběr. Vytěžilo se celkem 87 800 m³ horniny. Na dno byla uložena izolace a základová deska, k pilotům byly přibetonovány vnitřní stěny, stanice se postupně odspodu betonovala a ocelové závěsy se demontovaly. Uloženo bylo 16 550 m³ betonu a 1550 t oceli. Na začátku roku 1973 byl zprovozněn první výtah, díky němuž se mohly rychle montovat ostatní technologie a provádět dokončovací úpravy.

Od 31. srpna 2015 je stanice bezbariérová. Bezbariérový výstup ze stanice ústí do přízemí domu v Legerově ulici s přímým výstupem na chodník.[4]

Výzdoba

Ve vestibulu stanice je vystaven kamenný reliéf s dvojicí lvů,[3] který v minulosti zdobil nároží bašty barokního opevnění Nového Města (poblíž tzv. Slepé brány) a byl objeven v Jugoslávské ulici během výstavby metra.

Nad eskalátory se nachází velkoformátová ilustrace Kateřiny Bažantové (známé též pod jménem Ktaiwanita), vytvořená v roce 2011 v rámci projektu Art in subway a zobrazující cestující v metru jako antropomorfní psy. Postava v popředí drží hamburger a knihu Ivana Petroviče Pavlova Experimentální psychologie a psychopatologie zvířat.

Zajímavost

Ve vestibulu stanice metra byl natočena část českého sci-fi filmu Zítra vstanu a opařím se čajem; vestibul sloužil jako odletová hala společnosti pro cestování časem.[5]

Lidová pojmenování

  • Pavlák
  • Pavlákovo náměstí
  • Slinták, Slintáč – narážka na skutečnost, že Ivan Petrovič Pavlov konával pokusy se slintajícími psy[6][7]
  • Ípák – ze zkratek jména a otčestva
  • IQ Havlova – pojmenování propagované mimochodem v seriálu Česká soda[8]

Odkazy

Reference

  1. http://www.metroweb.cz/metro/stanice/linka_c.htm
  2. Ročenka dopravy Praha 2008[nedostupný zdroj], s. 22
  3. Dav vyjde na světelný signál: I. P. Pavlova (Nejvytíženější stanice linky C). N&N - Magazín pro Prahu a Berlín [online]. 2020-08-30 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
  4. http://praha.idnes.cz/novy-vytah-na-i-p-pavlova-0xt-/praha-zpravy.aspx?c=A150831_173534_praha-zpravy_nub
  5. Archivovaná kopie. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2010-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-04.
  6. Holt – vývoj jazyka se nedá zastavit. Mně se taky nelíbí, že mám jet na ípák, když je to přece pavlákovo náměstí, popř. slinťák.
  7. Ale krtek je metro – dojedu krtkem na slinťák značí, že přijedu metrem na I.P.Pavlova.
  8. Česká soda [online]. SerialZone [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.

Externí odkazy

← směr Háje Metro v Praze směr Letňany
A · B · C · D · O
Vyšehrad I. P. Pavlova Muzeum
Háje  Opatov  Chodov  Roztyly  Kačerov  Budějovická  Pankrác  Pražského povstání Vyšehrad  I. P. Pavlova  Muzeum A  Hlavní nádraží   Florenc B  Vltavská   Nádraží Holešovice   Kobylisy  Ládví  Střížkov  Prosek  Letňany  
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.