Náměstí I. P. Pavlova

Náměstí vzniklo po odstranění zbytků Slepé brány, která byla součástí barokního novoměstského opevnění. Původně se v letech 1897–1925 nazývalo Komenského. V roce 1925 bylo přejmenováno na náměstí Petra Osvoboditele, podle srbského a prvního jugoslávského krále Petra Karađorđeviće. Za německé okupace v letech 1942–1945 se náměstí nazývalo U Slepé brány (německy Am Blinden Tor), po válce se ještě nakrátko vrátil předválečný název. V letech 1948–1952 neslo název po Velké říjnové revoluci. Poté bylo pojmenováno po ruském (sovětském) fyziologovi Ivanu Petroviči Pavlovovi a tento název si udrželo i po sametové revoluci.[1]

V současné době je jeho význam spíše dopravní: kříží se zde Severojižní magistrála s významnou tramvajovou tratí v Ječné ulici. Jedná se o velmi rušnou křižovatku, kde často dochází k dopravním zácpám a nehodám. Vlivem vysokého automobilového provozu je zde značné znečištění ovzduší a jedna z nejvyšších koncentrací polétavého prachu v Česku. Většinu náměstí tvoří jízdní dráha, přesto se zde ale nachází jeden pruh se zelení a stromy. Z důvodu zachování tohoto pruhu nebyl vybudován pátý výstup z metra a proto lidé, jdoucí dolů na Václavské náměstí, musí přecházet komunikaci magistrály.

Pod náměstím se nachází stanice metra I. P. Pavlova. Většina výstupů ze stanice metra i všechny 4 stanice tramvaje s názvem I. P. Pavlova se nacházejí výše, zejména v části Jugoslávské ulice, která funkčně splývá s Tylovým náměstím na Vinohradech, a v Bělehradské ulici, která Tylovým náměstím příčně prochází.

• Národní lékařská knihovna (Sokolská ulice)

• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Komenského náměstí, s. 587–588.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Náměstí I. P. Pavlova na Wikimedia Commons