Pražského povstání (stanice metra)

Pražského povstání (zkratka PP[1]) je stanice metra metra v Praze, nacházející se na lince C, na jejím historicky prvním úseku, označovaném jako I.C. Byla otevřena veřejnosti 9. května 1974. Stanice leží pod ulicí Na Pankráci na náměstí Hrdinů.

Pražského povstání

Stanice metra Pražského povstání
StátČesko
MěstoPraha
ČtvrťNusle
UliceNa Pankráci
Síť metraPražské metro
Vznik9. května 1974
DopravceDopravní podnik hl. m. Prahy
Tarifní pásmoP
Linkylinka C
Technické informace
Typ stanicehloubená
Počet nástupišť1
Počet vestibulů1
Hloubka pod povrchem8 m
ProjektantInterprojekt Praha
ArchitektIng. arch. Vladimír Uhlíř
Externí odkazy
Zeměpisné souřadnice50°3′22″ s. š., 14°26′3,98″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
linka C směr Háje
předchozí stanice: Pankrác
1 odstavná kolej
schodiště do vestibulu
1 ostrovní nástupiště
kolejová spojka
následující stanice: Vyšehrad
linka C směr Letňany
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled z kabiny řidiče, přijíždějícího do stanice Pražského povstání

Charakteristika stanice

Jedná se o hloubenou jednopodlažní stanici železobetonové monolitické konstrukce, která je postavena ve velké otevřené jámě a zastřešena prefabrikovanými nosníky. Založena byla v osmimetrové hloubce.

Její délka činí 257,3 metrů, z toho samotné nástupiště se na ní podílí okolo 100 m. To je ostrovní, o rozměrech 10,2 m (šířka) a 3,3 m (výška). Také je podpíráno dvěma relativně velkými sloupy obdélníkového půdorysu, které jsou umístěny poblíž výstupu ze stanice – ty totiž tvoří podporu ještě také pro kolektor inženýrských sítí umístěný nad samotnou stanicí.

Stanice byla zakládána v podzemních stěnách (7080 m² + 625 m² pilotových stěn), na něž byly uloženy stropní prefabrikáty (1600 m³ prefabrikátů). Pod nimi se těžily budoucí prostory stanice (58 800 m³ horniny). Značné problémy způsobila podzemní voda, kvůli které bylo nutné stavbu důkladně zaizolovat. Celkem stavba spotřebovala 6700 m³ betonu + prefabrikáty.

Z nástupiště vede ven jeden výstup po pevném schodišti do malého podzemního vestibulu pod budovou Centrotexu, z nějž vede několik výstupů k ulici Na Pankráci na západním okraji náměstí Hrdinů, a to severní směrem k ulici Lomnického a jižní k ulici Děkanská vinice I. Pod žádnou z těchto ulic nevede z vestibulu podchod – je možno je překonat jen po úrovňových přechodech, které jsou vybaveny světelnou signalizací.

Směrem ke Kačerovu a stanici Háje se nachází kusá kolej (tzv. jeskyně), která slouží jako odstavná. Opačným směrem, ke stanici Vyšehrad je pak zřízena kolejová spojka umožňující obrat vlaků jedoucích z obou směrů.

Obklad stanice tvoří různé mramorové desky, plasticky uspořádané – tmavě šedé (v pozadí) a bílé (v popředí). Stanice byla vybudována v letech 19691974; náklady na výstavbu dosáhly celkem 110,4 milionů Kčs.

Návazná doprava

Návaznou dopravu do oblasti Podolí, sídliště Pankrác, Krče, a ke stanici metra Budějovická představuje autobusová linka 134 (zastávka Pražského povstání v ulici Děkanská vinice I., případně zastávka Klikovka v ulici Lomnického), do centra Nuslí a na kraj Vršovic jede linka 193 z Táborské ulice, do Krče linka 193 z ulice Na Pankráci. V ulici Na Pankráci je též zastávka tramvají, v níž jezdí pravidelné linky tramvají 18, 19 (v noci 93) a vlaky dalších linek vyjíždějící z vozovny Pankrác či zatahující zpět. V noci jezdí ve směru trasy metra a ulice Na Pankráci svazek nočních autobusových linek.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

← směr Háje Metro v Praze směr Letňany
A · B · C · D · O
Pankrác Pražského povstání Vyšehrad
Háje  Opatov  Chodov  Roztyly  Kačerov  Budějovická  Pankrác  Pražského povstání Vyšehrad  I. P. Pavlova  Muzeum A  Hlavní nádraží   Florenc B  Vltavská   Nádraží Holešovice   Kobylisy  Ládví  Střížkov  Prosek  Letňany  
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.