Hydrogendifluorid sodný

Hydrogendifluorid sodný je anorganická sloučenina se vzorcem NaHF2. Skládá se ze sodného kationtu (Na+) a hydrogendifluoridového aniontu (HF −
2 ). Je to bílá pevná látka, nehořlavá, hygroskopická a s výrazným zápachem. Zahříváním dochází k jeho rozkladu.[2] Nachází využití v průmyslu.

Hydrogendifluorid sodný

Krystalová struktura hydrogendifluoridu sodného

Obecné
Systematický název Hydrogendifluorid sodný
Ostatní názvy Bifluorid sodný
Anglický název Sodium bifluoride
Německý název Natriumhydrogendifluorid
Sumární vzorec NaHF2
Vzhled bílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS 1333-83-1
PubChem 14935
SMILES [H-](F)F.[Na+]
InChI 1S/F2H.Na/c1-3-2;/q-1;+1
Vlastnosti
Molární hmotnost 61,99 g/mol
Teplota tání 160 °C (rozklad)
Hustota 2,08 g·cm−3
Bezpečnost

GHS05

GHS06
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reakce

Hydrogendifluorid sodný disociuje na kyselinu fluorovodíkovou a fluorid sodný:

NaHF2 ⇌ HF + NaF

Zpětná reakce je využívána pro odstraňování HF z elementárního fluoru vyráběného elektrolyticky.[3] Tuto rovnováhu můžeme pozorovat po rozpuštění soli nebo při zahřívání pevné látky. S kyselinami reaguje za vzniku HF, např. reakcí s hydrogensíranem vzniká síran sodný a fluorovodík.

Silné zásady deprotonují hydrogendifluorid, např. reakce s hydroxidem vápenatým poskytuje fluorid vápenatý.[4]

S vodou a vlhkostí na pokožce reaguje za vzniku HF, ten uvolňuje i při zahřívání. K jeho rozkladu dochází při kontaktu se silnými kyselinami a bázemi, kovy, vodou nebo sklem.

Výroba

Vyrábí se neutralizací fluorovodíku, který vzniká při výrobě superfosfátu z fluoroapatitu. Jako báze se využívají uhličitan sodný nebo hydroxid sodný. Proces se skládá ze dvou kroků, které lze popsat rovnicemi:

HF + NaOH → NaF + H2O
HF + NaF → NaHF2

Využití

Hlavním způsobem využitím je prekurzor pro přípravu fluoridu sodného, kterého se ročně vyrobí milióny tun.[3]

Čisticí prostředky

Nachází také využití jako součást čisticích prostředků, kde se využívá afinity fluoridového iontu k železu a oxidům křemíku. Lze jej použít k čištění cihel, kamene, keramiky a zdiva.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium bifluoride na anglické Wikipedii.

  1. Sodium bifluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
  2. PERRY, DALE L.,. Handbook of Inorganic Compounds. Second edition. vyd. Boca Raton, FL: [s.n.] 1 online resource (xxvii, 553 pages) s. ISBN 9781439814628, ISBN 1439814627. OCLC 759865801 S. 381.
  3. AIGUEPERSE, Jean; MOLLARD, Paul; DEVILLIERS, Didier. Fluorine Compounds, Inorganic. Příprava vydání Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA. Weinheim, Germany: Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA Dostupné online. ISBN 9783527306732. DOI 10.1002/14356007.a11_307. (anglicky) DOI: 10.1002/14356007.a11_307.
  4. Sodium bifluoride NaHF2 Reactions. www.allreactions.com [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.