Chu-pej

Chu-pej (čínsky: 湖北; pinyin: Húběi) je provincie v Čínské lidové republice s hlavním městem Wu-chan. Její název znamená doslova „severně od jezera“: míněno je jezero Tung-tching-chu.

Chu-pej
Geografie
Hlavní městoWu-chan
StatusProvincie
Souřadnice31°12′ s. š., 112°18′ v. d.
Rozloha185 900 km²
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel57 752 557 (2020)
Hustota zalidnění310,7 obyv./km²
Národnostní složeníChanové 95,6%, Tchuťiaové 3,7%
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CN-HB
Oficiální webwww.hubei.gov.cn
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Hraničí s pěti provinciemi (Šen-si na severozápadě, Che-nan na severu, An-chuej na východě, Ťiang-si na jihovýchodě, Chu-nan na jihu) a centrálně spravovaným městem na úrovni provincie Čchung-čching na západě.

Geografie

Krajina v Chu-peji

Většinu území tvoří rovina okolo řek Jang-c’-ťiang a Chan-ťiang, posetá četnými jezery, pouze na západní hranici provincie se nachází pohoří Ta-pa-šan, dosahující nadmořské výšky přes tři tisíce metrů. V místě, kde těmito horami protéká Jang-c’-ťiang, leží největší hydroelektrárna na světě, známá jako Tři soutěsky. Podnebí Chu-peje je subtropické a vlhké, významně ovlivňované sezónními monzuny. Provincie patří k největším čínským producentům rýže, pěstuje se také pšenice, bavlník a čajovník, významný je rybolov. Horské oblasti jsou pokryté lesy a bývají využívány k turistice: v zimě se zde dá lyžovat, v létě nejsou sužovány vedry. Těží se borax, apatit, tyrkys, měď a železná ruda. Významnými průmyslovými centry jsou metropole Wu-chan a Š’-jen, sídlo největší čínské automobilky Tung-feng. Důležitým dopravním uzlem s velkými loděnicemi a rozvinutou energetikou je I-čchang. Centrem vzdělanosti je Wuchanská univerzita založená roku 1893.

Historie

Oblast byla už v neolitu jedním z center rozvoje čínské civilizace. V prvním tisíciletí zde existovalo království Čchu, od dob dynastie Čchin je součástí Číny. Provincie existuje v současných hranicích od roku 1664, do té doby byla součástí provincie Chu-kuang. Na podzim roku 1911 zde proběhlo Wu-čchangské povstání, jehož úspěch vedl k zániku čínského císařství. V létě 1954 postihly kraj okolo Dlouhé řeky katastrofální záplavy, které si vyžádaly přes třicet tisíc životů.

Převážnou většinu obyvatel tvoří Chanové, pouze v horách na západě existuje autonomní obvod Šen-nung-ťia, kde žijí Tchuťiaové a Hmongové.

Administrativní členění

Členění provincie Chu-pej
Mapa provincie # Název (čínsky) Sídelní městský obvod Počet obyvatel (2010)
český přepis znaky pchin-jin
Subprovinční město
1 Wu-chan 武汉市 Wǔhàn Shì Ťiang-an 9 785 392
Městské prefektury
2 E-čou 鄂州市 Èzhōu Shì E-čcheng 1 048 672
3 Chuang-kang 黄冈市 Huánggāng Shì Chuang-čou 6 162 072
4 Chuang-š’ 黄石市 Huángshí Shì Chuang-š’-kang 2 429 318
5 Ťing-men 荆门市 Jīngmén Shì Tung-pao 2 873 687
6 Ťing-čou 荆州市 Jīngzhōu Shì Ša-š’ 5 691 707
7 Š’-jen 十堰市 Shíyàn Shì Čang-wan 3 340 843
8 Suej-čou 随州市 Suízhōu Shì Ceng-tu 2 162 222
9 Siang-jang 襄阳市 Xiāngyang Shì Siang-čcheng 5 500 307
10 Sien-ning 咸宁市 Xiánníng Shì Sien-an 2 462 583
11 Siao-kan 孝感市 Xiàogǎn Shì Siao-nan 4 814 542
12 I-čchang 宜昌市 Yíchāng Shì Si-ling 4 059 686
Autonomní kraj
13 En-š’ (tchuťiaský a miaoský) 恩施土家族苗族自治州 Ēnshī Tǔjiāzú Miáozú Zìzhìzhōu En-š' (město) 3 290 294
Městské podprefektury
14 Tchien-men 天门市 Tiānmén Shì 1 418 913
15 Čchien-ťiang 潜江市 Qiánjiāng Shì 946 277
16 Sien-tchao 仙桃市 Xiāntáo Shì 1 175 085
Lesní obvod
17 Šen-nung-ťia 神农架林区 Shénnóngjià Línqū 76 140

Zajímavosti

  • Podle domorodých legend žije v chu-pejských horách divoký člověk jie-žen a devítihlavý pták feng-chuang.
  • Za vlády Mao Ce-tunga vznikl nedaleko Sien-ningu systém podzemních krytů, zamýšlený v případě války jako sídlo vlády, nazvaný Projekt 131.
  • Pohoří Wu-tang na severozápadě provincie bylo pro množství historických klášterů zapsáno na seznam Světového dědictví. Do světového dědictví patří od roku 2016 také přírodní rezervace Šen-nung-ťia, významná svou biodiverzitou.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hubei na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.