Borax

Borax (Wallerius, 1748), dříve též tinkal, hydrát tetraboritanu sodného, je jednoklonný minerál.

Borax
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Na2B4O7·10H2O
Identifikace
Barva bezbarvý, bílý, šedý…
Vzhled krystalu krátce prizmatické
Soustava jednoklonná
Tvrdost 2 – 2½
Lesk matný
Štěpnost dokonalá
Index lomu nα = 1,447
nβ = 1,469
nγ = 1,472
Vryp bílý
Hustota 1,71 g ⋅ cm−3
Rozpustnost ve vodě
Ostatní nasládlá chuť

Název pochází z arabského buraq – bílý. Dřívější název tinkal pochází ze středověku, kdy byl borax do Evropy dovážen z Tibetu.[1]

Původ

V ložiscích evaporitů, vysrážením ve slaných jezerech, jako výkvěty na půdách v aridních oblastech.

Morfologie

Krystaly obvykle krátce až dlouze (do 10 cm) prizmatické [001], tabulkovité {100}, často rýhované rovnoběžně s [110]. Tvoří také celistvé agregáty. Dvojčatí vzácně podle {100}.

Vlastnosti

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2 – 2½, křehký, hustota 1,71 g/cm³, štěpnost podle {100} dokonalá, podle {110} méně dokonalá, lom lasturnatý
  • Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, šedá, šedobílá, modrá, zelená, bezbarvý v procházejícím světle. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průsvitný až neprůhledný, vryp bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Na 12,06 %, B 11,34 %, H 5,29 %, O 71,32 %. Rozpustný ve vodě a v kyselinách. Před dmuchavkou taje a tvoří průsvitné kuličky. Pokud se do roztavené kuličky přidá nepatrné množství nějaké látky, kulička se zbarví. Tohoto se využívá, jako jednoduchého identifikačního prostředku, pro stanovení prvků, obsažených v látce. Na vzduchu rychle ztrácí vodu, matní a rozpadá se v jemný prášek – tinkalkonit.

Podobné minerály

  • kernit, sassolin

Parageneze

Využití

Zdroj boru. Další použití má v chemickém a potravinářském průmyslu, sklářství, papírenství, v zemědělství jako hnojivo a při kovářském svařování a tvrdém pájení jako tavidlo. Pro tyto účely je též připravován uměle.

Naleziště

Řídce se vyskytující minerál.

Odkazy

Reference

Literatura

  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume II, 339–341
  • DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.