Mao Ce-tung

Narodil se ve vesnici Šao-šan v poměrně bohaté rolnické rodině v provincii Chu-nan, kde jeho rodičům patřilo asi 1,2 hektarů zemědělské půdy, což bylo na tehdejší poměry v Číně velmi mnoho. Mao měl šest sourozenců, ale jen on a dva bratři překonali dětské nemoci a dožili se dospělosti. Mao měl citově blízko ke své matce, oddané buddhistce, jejíž láska, jak později napsal, „objímala všechny, sahala daleko i blízko.“ Z Maova dětství existuje jen pár kusých informací. S otcem moc blízké vztahy neměl a zdá se, že většinu dětství prožil u svých prarodičů, protože jeho otec sloužil dlouhá léta jako voják provinční armády a býval často pryč.

Ve čtrnácti letech Mao – který teď dokázal číst a používat počítadlo – odešel ze školy, aby se otci staral o účetnictví, ale nevycházeli spolu. „První kapitalista, proti kterému jsem bojoval,“ prohlásil před americkým žurnalistou Edgarem Snowem v roce 1963, „byl můj otec.“ Mao se pak oženil a vzal si devatenáctiletou dívku Luo-š' ze sousedního rodu. Manželství trvalo dva roky až do její smrti z neznámých příčin v roce 1909 ve věku jednadvaceti let.[4]

Vzdělání se mu dostalo v Čchang-ša. Mao se následně věnoval vyučování a novinařině. V roce 1918 začal pracovat v knihovně Pekingské univerzity a na rozdíl od svých současníků nevyužil možnosti studovat v cizině. V Pekingu se seznámil s myšlenkami marxismu a v roce 1921 pomáhal budovat Komunistickou stranu Číny.

Jako revolucionář se věnoval organizování rolníků v politickou sílu a roku 1928 se zúčastnil povstání, po jehož neúspěchu se uchýlil do sovětu v Ťiang-si. Obklíčení této oblasti Čankajškovými silami vedlo k tomu, že Mao spolu s dalšími soudruhy zahájili takzvaný Dlouhý pochod – právě během něj se Mao prosadil jako vůdce. V polovině 30. let, kdy jeho zdecimované síly dorazily do Jen-anu, již byl Mao schopen toho bránit se Stalinovu tlaku na dosazení prosovětského vedení. V této době si vytvořil kult osobnosti a vyvinul i vlastní politickou filosofii, která vešla ve známost jako Mao Ce-tungovo myšlení (maoismus).

Vyhlášení ČLR v Pekingu 1. října 1949

Spojenectví s Kuomintangem během války proti Japoncům a pomoc Sovětského svazu mu umožnily vybudovat značnou vojenskou sílu a rozšířit síť guerillových jednotek. Schopnost udržet stranu při životě i v těch nejtěžších podmínkách a rozhodná vítězství během občanské války mu po vytvoření Čínské lidové republiky 1. října 1949 přinesla obrovský věhlas.

Maovi systém sovětského stylu, vytvořený po roce 1949, nevyhovoval. Proto se v roce 1958 rozhodl přistoupit k Velkému skoku vpřed, který měl zemi rychle přiblížit komunistické Utopii. Avšak následný hladomor přinesl smrt přibližně 20–40 milionům lidí. Totální fiasko Velkého skoku bylo pro Maa těžkou ranou a ponížením. Ve snaze obnovit svou prestiž a moc, s účelem eliminovat nepřátele, zahájil v roce 1966 Kulturní revoluci, během níž byli postiženi všichni členové strany, které podezříval z neposlušnosti.

Mao Ce-tung a americký prezident Richard Nixon v roce 1972

V roce 1959 Mao narušil vztahy se Sovětským svazem a Čínu odřízl od většiny zemí komunistického bloku. Byl přesvědčen, že se neodvratně blíží atomová válka se Sovětským svazem. Proto zemi uvrhl do stavu horečného zbrojení, které do jeho smrti téměř úplně zruinovalo hospodářství. Ochlazení vztahů se SSSR napomohla také invaze do Československa v roce 1968, kterou Mao ostře odsoudil.[5] V roce 1969 proběhlo též několik pohraničních potyček na hranicích se SSSR na řece Ussuri.

Mao Ce-tung je zodpovědný za smrt 40 až 70 milionů lidí v důsledku hladu, nucených prací a poprav. Na počátku 50. let nechal vybrat pro veřejnou popravu alespoň jednoho statkáře, ale obvykle několik, prakticky v každé čínské vesnici, což si vyžádalo odhadem 2 až 5 milionů obětí.[6]

V roce 1969 vyhlásil devátý sjezd strany Mao Ce-tunga neomezeným vůdcem Číny a jeho manželka Ťiang Čching byla zvolena členem politbyra KS Číny. Desátý sjezd strany v roce 1973 postavení Maa a Ťiang Čching potvrdil, ale Mao Ce-tung už s přibývajícím věkem pomalu ztrácel svůj mocenský vliv. O politiku se příliš nestaral a většinu času trávil se svými mladými milenkami. Mao Ce-tung zemřel 9. 9. 1976 ve věku 82 let. Teprve poté se zlepšily vztahy se SSSR.

• Maoismus
• Velký skok vpřed
• Kulturní revoluce
• Dějiny Čínské lidové republiky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mao Ce-tung na Wikimedia Commons
• Galerie Mao Ce-tung na Wikimedia Commons
• Osoba Mao Ce-tung ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mao Ce-tung

• Seznam maoistických stran (EN)
• Čínský komunismus (CZ/EN) Archivováno 30. 6. 2006 na Wayback Machine
• Předseda Mao (CN/EN) Archivováno 9. 11. 2005 na Wayback Machine
• Předměty z období kulturní revoluce na culturegems.com (EN)
• Maova Čína (EN)
• 1, 2, 3 - čínské plakáty Maa
• Rozhovory o Maovi na BBC - 中国丛谈特辑（上） a 中国丛谈特辑（下） (CN, zjednoduš. zápis)
• Den, kdy začala čínská kulturní revoluce, pořad Slavné dny na Stream.cz^{[nedostupný zdroj]}