Hradsko (hradiště)

Hradsko je opevněné sídliště z mladší a pozdní doby bronzové[1] a také raně středověké slovanské hradiště nacházející se nedaleko stejnojmenné obce na náhorní plošině nad údolím řeky Pšovky. Okraje náhorní plošiny spadají strmými pískovcovými stěnami do Kokořínského a Kaninského dolu. Náhorní plošinu dnes tvoří zemědělská půda, zatímco svahy hradiště pokrývají lesy přírodní rezervace Kokořínský Důl.

Hradsko
Náhorní plošina Hradsko; v dáli kostel svatého Jiří v Hradsku, nejvyšším místě hradiště
Poloha
Adresa	Hradsko, Česko Česko
Souřadnice	50°25′52,88″ s. š., 14°35′2,56″ v. d.
Hradsko
Další informace
Rejstříkové číslo památky	27051/2-1452 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archeologické nálezy štípané kamenné industrie, hlavně pazourky z čediče a křemene dokazují, že první osídlení hradiště proběhlo v době kamenné, v mladším paleolitu před 25 tisíci lety.[1] Hradiště bylo osídleno i v době bronzové až laténské. Nálezy střepů keramiky a jamek po kůlech stavení dokazují přítomnost únětické kultury v letech 1600 až 500 př. n l.[2] Nález náramku z modrého kobaltového skla s žebováním na zdejším hradišti dokládá také přítomnost Keltů ve 2. a 1. století př. n. l.[1]

Kolem 7. století se na hradišti usadili Slované. Skutečné opevněné hradiště zde bylo postaveno až v 8. století a bylo rozšířeno v 9. století. Patrně slovanský kmen Pšovanů zde již v 8. století vybudoval kamenné opevnění, pohanské žertviště a hrazený velmožský dvorec. V následujícím staletí se hlavním sídlem Pšovanů stal nedaleký Mělník, tyčící se na pískovcové skále nad soutokem Labe a Vltavy.[3] Hradby hradského hradiště z počátku dosahovaly šíře 7 metrů, postupem byly rozšiřovány až na 14 metrů. Jejich zbytky v podobě valu procházely obcí Hradsko.[4] Tyto valy byly v 1. polovině 19. století rozvezeny. Vnitřní zástavba v 9. století tvořila dvorec na nejvyšším místě náhorní plošiny. V 11. století byly provedeny změny v podobě vnitřního valu a zmenšení opevněné plochy. K zástavbě mladší fáze hradiště zřejmě patřil i kostel sv. Jiří stojící v místech dnešního několikrát přestavěného kostela.[4] Strážní význam hradiště přetrval až do počátku 13. století.[3]

Nejstarší fáze slovanského hradiště z počátku 9. století je ztotožňována s hradištěm Canburg,[4] který je zmiňován ve fránských kronikách Chronicon Moissacense a Annales Mettenses priores v souvislosti z tažením fránských vojsk Karla Velikého do Čech v roce 805, kdy se Frankové pokoušeli na území Čech prosadit křesťanství. Území kolem sídliště vyplenili, ale samotné hradiště Camburg se jim dobýt nepodařilo.