Hradba a věž

Hradba a věž (hebrejsky חומה ומגדל, Choma u-migdal, v anglické literatuře Tower and stockade) byla osidlovací metoda sionistických osadníků v britské Palestině během arabského povstání v letech 1936–1939, kdy mandátní úřady omezovaly nové židovské osidlování.

Nir David (v r. 1946)

V průběhu této kampaně bylo založeno celkem 52 (dle některých pramenů až 56) osad tohoto typu od Danu na severu až po Kfar Menachem na jihu. Předností této metody byla rychlá stavba (jeden den, často během noci) a dobrá obranyschopnost. Stavělo se z předem připravených dílů. Centrem stavby byl dvůr (většinou 35 x 35 m), obehnaný dřevěnou hradbou a vyhlídková věž. Další budovy byly sruby, dočasně se bydlelo i ve stanech. Stěny hradby a věže byly ze dvou vrstev prken, mezi nimiž byl nasypán štěrk, což mělo zabránit průstřelu. V každé této pevnosti byly také úkryty zbraní.[1] K dokumentaci této metody bylo založeno muzeum v Chanitě a další model těchto osad stojí v Kfar Menachem.