Ejlon

Leží v nadmořské výšce 306 metrů, v hornaté oblasti v západní části Horní Galileji, cca 10 kilometrů od břehů Středozemního moře a 3 kilometry od libanonských hranic. Je situován na planině, kterou na severní straně ohraničuje údolí vádí Nachal Becet, na jižní straně obdobně prudce zahloubené údolí s tokem Nachal Kaziv. Severovýchodně od vesnice se rozkládá mírně zvlněná a zalesněná krajina, kterou k severozápadu protéká vádí Nachal Galil, jež pak u hory Har Uchman ústí do Nachal Becet.

Obec se nachází cca 7 kilometrů severozápadně od města Ma'alot-Taršicha, cca 117 kilometrů severoseverovýchodně od centra Tel Avivu a cca 35 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Ejlon obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Zcela židovská je oblast západně odtud, směrem k Izraelské pobřežní planině, i na jižní straně. Pouze 3 kilometry na sever leží vesnice Arab al-Aramša, kterou obývají izraelští Arabové, respektive Beduíni. Centrální oblasti Galileji obývané z velké části Araby začínají až dále jihovýchodním směrem.

Ejlon je na dopravní síť napojen pomocí místní silnice číslo 899.

Ejlon byl založen v roce 1938.[2] Toto jméno si zakladatelé vesnice vybrali z jiných navrhovaných názvů (Šemar'am, Ma'ale ha-Cafon nebo Mišmar ha-Galil). Kibuc vznikl v listopadu 1938 jako opevněná osada typu Hradba a věž. Jejími zakladateli byla skupina židovských přistěhovalců z Polska, která se zformovala už roku 1932 a která se roku 1935 rozšířila o další starousedlé Židy z tehdejší mandátní Palestiny. Tito aktivisté se krátce předtím podíleli i na založení nedaleké opevněné osady Chanita. Osada zpočátku čelila nedostatku vody.[3]

Šlo o zemědělskou komunitu hospodařící v hornatém prostředí. Roku 1944 navštívil Ejlon budoucí izraelský prezident Chajim Weizmann. Během války za nezávislost v roce 1948 byla vesnice po několik měsíců odříznuta od okolí. Děti byly mezitím evakuovány do Haify. Obléhání kibucu bylo ukončeno až v průběhu Operace Ben Ami.[3]

Roku 1949 měl Ejlon 333 obyvatel a rozlohu katastrálního území 3 900 dunamů (3,9 kilometrů čtverečních).[4]

Ekonomika kibucu je založena na zemědělství, průmyslu a turistickém ruchu. Počátkem 21. století kibuc prošel reformou, která odstranila některé prvky kolektivismu.[3]

V Ejlon fungují zařízení předškolní péče, základní škola je ve vesnici Kabri. K dispozici jsou zde sportovní areály, společná jídelna a plavecký bazén.[5]

Obyvatelstvo kibucu Ejlon je sekulární.[6] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Ejlon Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 942 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 2,3 %.[1]