Chanita

Leží v nadmořské výšce 327 metrů, na západním okraji Horní Galileji, cca 6 kilometrů od břehů Středozemního moře a přímo na libanonských hranicích. Je situována na východním okraji hřbetu Reches ha-Sulam, který vybíhá ze západní Galileji hluboko do pobřežní planiny a odděluje ji od území Libanonu. Poblíž vesnice začíná také vádí Nachal Chanita, které pak po jižním úpatí tohoto hřbetu směřuje k Středozemnímu moři. Na jižní straně terén prudce klesá do údolí Bik'at Šefa.

Obec se nachází 2 kilometry severovýchodně od města Šlomi, cca 117 kilometrů severoseverovýchodně od centra Tel Avivu a cca 35 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Chanitu obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je zcela židovské. Centrální oblasti Galileji, které obývají izraelští Arabové nebo Drúzové, leží dál k jihovýchodu. Výjimkou je arabská, respektive beduínská vesnice Arab al-Aramša cca 5 kilometrů východně odtud.

Chanita je na dopravní síť napojena pomocí místní silnice číslo 8990, která pak dole v pobřežní nížině ústí ve městě Šlomi do dálnice číslo 70, jež odtud vede k jihu, k Haifě.

Byzantská mozaika v místním muzeu v Chanitě

Strážní věž v původním areálu kibucu z roku 1938

Chanita byla založena 21. března 1938.[2][3] Názvem navazuje na stejnojmenné židovské sídlo zmiňované v tomto regionu v Talmudu. Nynější vesnice vznikla jako opevněná osada typu Hradba a věž. Její založení bylo reakcí na zprávu Peelovy komise, která navrhla rozdělení tehdejší mandátní Palestiny na židovský a arabský stát. V některých variantách navrhovaného rozdělení se západní Galilea přidělovala arabskému státu. Židé se proto rozhodli posílit v této oblasti své demografické pozice a během jedné noci zde založili osadu Chanita, do které přišlo 400 osadníků.[4] Celkem se na založení Chanity podílel oddíl Hagany s 600 členy. Byli tu přítomni i židovští vojenští předáci jako Jicchak Sadeh, Jigal Alon nebo Moše Dajan.[5]

Během první noci byla Chanita napadena Araby a dva její obyvatelé byli zabiti. V prvních třech měsících padlo celkem 10 místních osadníků.[4]

Tak například 10. května odrazili osadníci útok více než 20 Arabů, 22. května byl jeden z obyvatel Chanity zabit při arabském útoku, další dva osadníci zemřeli 8. června a 1. července byl zabit strážce osady.[6]

V říjnu 1938 se zde trvale ubytovaly osadnické skupiny z výcvikové farmy Tel Šimron v Jizre'elském údolí. Osada se původně nacházela o něco jižněji od současného kibucu, v níže situované lokalitě.[4][7] Na budování vesnice se podíleli členové mládežnického hnutí Gordonia.[8]

Zpočátku osadníci čelili nedostatku vody. Plán OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947 předpokládal začlenění židovských osad v západní Galileji do arabského státu. Během války za nezávislost v roce 1948 byla vesnice nejprve obléhána Araby a ovládnuta spolu s okolním regionem židovskými silami až v rámci Operace Ben Ami.[4]

Pomník obětem válek v Chanitě

Před rokem 1949 měla Chanita 222 obyvatel a rozlohu katastrálního území 3 550 dunamů (3,55 kilometrů čtverečních).[9] V 50. letech 20. století populací posílili členové levicového hnutí ha-Bonim Dror z řad Židů z Francie a severní Afriky.[7]

Ekonomika kibucu je založena na zemědělství a turistickém ruchu. Funguje tu muzeum, které připomíná zakládání opevněných židovských osad ve 30. letech 20. století a starší dějiny regionu.[4] Dále zde je v provozu hi-tech firma na výrobu kontaktních čoček.[7]

V Chanitě fungují zařízení předškolní péče, základní škola je ve vesnici Gešer ha-Ziv. K dispozici jsou zde sportovní areály, plavecký bazén, knihovna a synagoga.[10] Plánuje se zde stavební expanze, která má sestávat z 85 stavebních parcel (z toho 50 v první fázi).[7]

Obyvatelstvo kibucu Chanita je sekulární.[10] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Chanitě Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě klesají populací, která ovšem od roku 2005 vykazuje růst. K 31. prosinci 2014 zde žilo 724 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 6,3 %.[1]