Hornosaský kraj

Díky zasedáním u "kulatého stolu" nebyly krajské stavy rozděleny na žádné kurie. Zpočátku panoval v matrikách zmatek v tom, kdo patří do Kraje hornosaského a kdo do Dolnosaského. Následující seznam odráží situaci již po přesném rozhraničení obou krajů.

Vysvětlivky: K - Knížectví či pod vládou knížete, V - Knížectví s virilním hlasem na říšském sněmu, V1 - Knížectví, kterému byl virilní hlas přislíben roku 1803

• Saské kurfiřtství K, V (na říšském sněmu hlas mezi kurfiřty, nikoli knížaty)
• Braniborské kurfiřtství K, V (na říšském sněmu hlas mezi kurfiřty, nikoli knížaty)
• Míšeňské biskupství K, V (od r. 1581 definitivně saské)
• Merseburské biskupství K, V (od r. 1561 saské)
• Naumburské biskupství (sídlem byl také Zeitz) K, V (od r. 1564 saské)
• Branibořské biskupství K, V (pod braniborskou svrchovaností, od r. 1544 braniborské)
• Havolínské biskupství K, V (pod braniborskou svrchovaností, od r. 1548 braniborské)
• Lubušské biskupství (sídlo v Lebusu a Fürstenwalde) K, V (pod braniborskou svrchovaností, od r. 1598 braniborské)
• Kamminské biskupství K, V (od r. 1650 braniborské)
• Klášter Saalfeld (od r. 1526 saský)
• Klášter Quedlinburg K
• Klášter Gernrode K (od r. 1624 anhaltský)
• Klášter Walkenried (od r. 1593 součást Brunšvicko-lüneburského vévodství, resp. Brunšvického knížectví)
• Saské vévodství (nejprve Albertinská, od r. 1548 Ernestinská větev Wettinů) K, V, po roce 1572 řada dělení (viz Ernestinská vévodství) , z nich nejdůležitější vévodství:
  • Sasko-kobursko-saalfeldské vévodství K, V
  • Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství K, V
  • Sasko-meiningenské vévodství K
  • Sasko-jenské vévodství K
  • Sasko-altenburské vévodství K, V
  • Sasko-gothajské vévodství K, V
• Pomořanské vévodství K, V, r. 1529 rozděleno:
  • Vévodství Přední Pomořany K, V (od r. 1648 švédské)
  • Vévodství Zadní Pomořany K, V (od r. 1648 braniborské)
• Anhaltská knížectví K, V, řada dělení na menší rodová území před i po roce 1512, z nich nejdůležitější:
  • Anhaltsko-zerbstské knížectví K, V (r. 1797 rozděleno mezi zbylé tři)
  • Anhaltsko-bernburské knížectví K, V (od r. 1806 vévodství)
  • Anhaltsko-köthenské knížectví K, V
  • Anhaltsko-dessavské knížectví K, V
• Knížectví Querfurt K, V1 (členem kraje od r. 1663, v l. 1657-1746 pod vládou vévodů sasko-weißenfelských, dále součást Saského kurfiřtství)
• Hrabství Schwarzburg - roku 1599 rozděleno na:
  • Hrabství Schwarzburg-Rudolstadt (od r. 1710 knížectví) K, V
  • Hrabství Schwarzburg-Sondershausen (od r. 1710 knížectví) K, V
• Mansfeldské hrabství (od r. 1580 pod braniborskou svrchovaností)
• Stolberské hrabství (hrabata Stolberg-Stolberg, od r. 1731 pod saskou svrchovaností)
• Hrabství Wernigerode (léno magdeburských arcibiskupů, v držbě hrabat Stolberg-Wernigerode, od r. 1714 pod braniborskou svrchovaností)
• Hohnsteinské hrabství (po vymření hrabat z Hohnsteinu r. 1593 řada rodů, mj. Thunové a Stolbergové, od r. 1648 rozděleno mezi Braniborsko a Brunšvicko-Lünebursko)
• Hrabství Beichlingen (v držbě hrabat z Beichlingenu, od r. 1519 pánů z Werthern, od r. 1567 saské)
• Panství Ruppin (od r. 1524 braniborské)
• Hrabství Barby a Mühlingen (po vymření místních hrabat r. 1659 připadlo Barby Sasko-weißenfelskému vévodství (od r. 1746 Saskému kurfiřtství) a Mühlingen Anhaltsko-zerbstskému knížectví)
• Hrabství Gleichen K (mohučské léno, po vymření místních hrabat r. 1631 rozděleno na Horní a Dolní hrabství (Ober- und Untergrafschaft), v držení př. Schwarzburgové, Hohenloheové a knížata z Hatzfeldu)
• Hrabství Roseneck (?)
• Panství Wildenfels (v držení řady rodů, mj. Wettinů, Schönburgů a profesora Karlovy univerzity Anarga Friedricha, od r. 1706 svrchovanost Saského kurfiřtství)
• Hrabství Remstein (?)
• Panství Reuss (od r. 1673 hrabství) K - opakovaně děleno na různé rodové linie
• Panství Schönburg (od r. 1740 pod saskou svrchovaností)

Pouze formálně zařazeno a bez praktického důsledku (neúčast na sněmech), fakticky součást polských Královských Prus (mimo Svatou říši):

• "Říšské město" Gdaňsk
• "Říšské město" Elbink