Zeitz

Zeitz (česky Žič, Žíč nebo Žičice[1]) je město na jihu německé spolkové země Sasko-Anhaltsko. Nachází se na řece Bílý Halštrov asi 30 km jihozápadně od Lipska.

Žič
Zeitz
Stará radnice

znak
Poloha
Souřadnice51°2′52″ s. š., 12°8′18″ v. d.
Nadmořská výška160 m n. m.
StátNěmecko Německo
Spolková zeměSasko-Anhaltsko
zemský okresBurgenland
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha87,15 km²
Počet obyvatel31 021 (2011)
Hustota zalidnění355,9 obyv./km²
Etnické složeníNěmci
Náboženské složeníProtestantské křesťanství, Římskokatolické křesťanství
Správa
StarostaVolkmar Kunze (FDP)
Oficiální webwww.zeitz.de
Telefonní předvolba03441, 034423, 034426
PSČ06711, 06712
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o městě pochází z roku 967, kdy zde Ravennský synod rozhodl pod názvem Cici zřídit sídlo pohraniční marky a biskupství za účelem christianizace Polabských Slovanů. Biskupové však roku 1032 přesídlili do Naumburgu. Město mělo právo na opevnění, působil zde Georgius Agricola, autor prvního odborného spisu o hornictví.[2] V roce 1652 vzniklo vévodství Sasko-Zeitz a Zeitz byl jeho hlavním městem do roku 1718, kdy vévodský rod vymřel po meči.

Rozvoj města nastal v důsledku průmyslové revoluce. V roce 1855 vznikl strojírenský závod ZEMAG (Zeitzer Eisengießerei und Maschinenbau AG), roku 1858 cukrovar a roku 1889 továrna na výrobu uhelných briket Herrmannschacht. Za druhé světové války působil ve městě koncern na výrobu syntetických paliv BRABAG, v němž pracovali převážně vězni koncentračního tábora Buchenwald. Byl mezi nimi maďarský spisovatel židovského původu Imre Kertész, který své zážitky popsal ve světoznámém románu Člověk bez osudu.[3]

Po druhé světové válce bylo město významným průmyslovým centrem, byla postavena nová sídliště Zeitz-Ost a Völkerfreundschaft.

Dne 18. srpna 1976 se před kostelem sv. Michaela upálil evangelický farář Oskar Brüsewitz na protest proti diskriminaci věřících v NDR.[4]

Památky

Ve městě se nachází zámek Moritzburg, bývalá vévodská rezidence přestavěná na muzeum. Je zde také Dóm svatého Petra a Pavla z 10. století, kostel sv. Michaela z 12. století, gotická radnice, budova bývalé tržnice se zvonkohrou a pomník obětem fašismu z roku 1950. Ve městě sídlí divadlo Kürbiskern, muzeum kočárků a Lutherova společnost.

Rodáci
  • Anna Magdalena Bachová (1701–1760) – zpěvačka, druhá manželka Johanna Sebastiana Bacha
  • Clemens Denhardt (1852–1928) — cestovatel
  • Ewald André Dupont (1891–1956) — filmový režisér
  • Gotthard Handrick (1908–1978) — olympijský vítěz v moderním pětiboji
  • Horst Wende (1919–1996) — hudební skladatel
  • Heinz-Günther Lehmann (1923–2006) — plavec
  • Manfred Kaiser (* 1929) — fotbalista
  • Jens Koeppen (* 1962) — politik

Partnerská města

Reference
  1. heslo Žičice. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7185-057-8.
  2. http://www.horydoly.cz/slovnik/agricola-z-krusnych-hor.html
  3. http://www.iliteratura.cz/Clanek/15465/kertesz-imre-clovek-bez-osudu-kaddis-za-nenarozene-dite
  4. http://www.janpalach.cz/cs/default/zive-pochodne/brusewitz

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.