Hornická kulturní krajina Krupka

Komáří hůrka s kaplí a horským hotelem na pohlednici z roku 1906

Z geomorfologického hlediska leží Hornická kulturní krajina Krupka v geomorfologickém okrsku Cínovecká hornatina ve východní části Krušných hor. Památková zóna zahrnuje území města Krupky na sever od železniční trati Děčín – Oldřichov u Duchcova v nadmořské výšce od 284 metrů až po 807 metrů (Komáří hůrka).[3]

Na západě dosahuje k vrcholu Loupežník, pod nímž se nachází bývalá štola č. 4 v revíru Günther. Na severu v prostoru hlavního hřebene Krušných horu u Komáří hůrky chráněné území vybíhá směrem k Fojtovicím na Fojtovickou pláň, na východě pak dosahuje k Unčínskému potoku pod hradem Kyšperk.[4] Nejrozsáhlejším důlním revírem krupské oblasti byl revír Knötel v oblasti severně od Krupky.[5]

Hornická kulturní krajina Krupka představuje významný soubor montánních památek evropského významu. Jedná se o jeden z nejstarších rudných revírů v Českých zemích, jehož počátky sahají do 13. století.[1] Již v době bronzové se z naplavenin na území dnešního města Krupky získával cín. Od 19. století se zde kromě cínu a mědi dobýval i wolfram, molybden, vismut, draselný živec a fluorit.

Rudní žíla ve štole Starý Martin

Předmětem ochrany je krajina se starými důlními díly včetně štol, pinek, sejpů, hald a propadlin.[1] Velká pinka na Komáří hůrce dosahuje hloubky až 75 metrů.[6] Ochrana se vztahuje rovněž na architekturu, vzniklou v souvislosti s montánní činností ve městě a v přilehlém okolí. Historické jádro horního města Krupky si uchovalo středověkou urbanistickou strukturu s umělecky hodnotnými sakrálními stavbami a měšťanskými domy středověkého či renesančního původu.[1] Lze jmenovat například gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí a barokní farou, gotický špitální kostel sv. Ducha, renesanční hřbitovní kostel sv. Anny, pozůstatky hradu ze 14. století, který byl později využíván jako sídlo báňského úřadu, měšťanské domy, bývalou mýtnici a kovárnu.[7]

Na území Horní Krupky poblíž vrcholu Komáří hůrky stojí hornická kaple sv. Wolfganga z konce 17. století. Na území se nachází částečně zpřístupněná štola Starý Martin s nejdelší žílou cínové rudy ve střední Evropě a stará hornická stezka, která vedla z Krupky do Horní Krupky.[1]

Kromě Hornické kulturní krajiny Krupka byly v roce 2014 za krajinné památkové zóny v oblasti Krušných hor ještě prohlášeny Hornická kulturní krajina Jáchymov a Hornická kulturní krajina Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar v Karlovarském kraji a rovněž Hornická kulturní krajina Háj - Kovářská - Mědník v Ústeckém kraji.[2] Hlavním cílem vyhlášení těchto krajinných památkových zón je uchování obrazu těžby rud v oblasti Krušnohoří od 12. až do 20. století a zároveň také podpora udržitelného turismu a dalšího rozvoje uvedené oblasti.[8]

Hornická krajina Krupka je jednou z pěti lokalit v Česku, které byly spolu s dalšími 17 oblastmi v Sasku zapsány pod souhrnným názvem Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří 6. července 2019 na Seznam světového dědictví UNESCO.[9]