Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří (německy Montanregion Erzgebirge) je přes 800 let utvářená krajina průmyslových památek, ležící v příhraniční oblasti mezi německou spolkovou zemí Sasko a severními Čechami. Vyznačuje se množstvím historických, převážně originálních, technologických památek, stejně jako četnými jednotlivými památkami a sbírkami souvisejícími s historickým těžebním průmyslem regionu. Identita a autentičnost krajiny hornického dědictví Krušných hor na obou stranách německo-české hranice nemá nikde na světě obdobu. V červenci 2019 byl region zapsán na seznam světového dědictví UNESCO, což by mělo pomoci zachovat jej pro budoucí generace jako „rozvíjející se kulturní krajina“. Na seznam z tohoto významného historického regionu dostalo celkem 22 lokalit, z nichž 17 se nachází v Sasku a 5 vesměs větších celků nachází na území České republiky.[1] Zapsáním na seznam Světového dědictví se završeny dvě desetiletí úsilí německých a český subjektů o realizaci společného mezinárodního projektu.

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří
Světové dědictví UNESCO
Pohled na Velký Špičák, Fichtelberg a Klínovec z Jelení hory u Přísečnice
Smluvní státNěmecko Německo
Česko Česko
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří
Souřadnice50°24′24″ s. š., 12°50′14″ v. d.
Typkulturní dědictví
Kritériumii, iii, iv
Odkaz1478 (anglicky)
OblastKrušné hory
Zařazení do seznamu
Zařazení2019 (43. zasedání)

Charakter hornické kulturní krajiny byl v Krušnohoří nepřetržitě vytvářen během těžby a úpravy rud stříbra, cínu, kobaltu, mědi, železa a naposledy uranu po dobu více než osmi set let od 12. až do 20. století. Součástí této krajiny je nesmírné množství hornických památek - nadzemní a podzemní důlní zařízení, hutní komplexy a další historické pozůstatky hornické činnosti, jako jsou rýžovnické sejpy, haldy, vodní příkopy, báňské rybníky či podzemní kanály. Dodnes byla zachována síť krušnohorských horních měst na české i saské straně. Velmi významný byl vliv české a saské těžby rud pro rozvoj důlních a dalších navazujících technologií.Vynálezy a inovace v hornictví se z krušnohorského regionu šířily do dalších těžebních oblastí po celém světě. Báňská akademie, založená v roce 1765, respektive dnešní Technická univerzita Báňská akademie ve Freibergu, je nejstarší dosud činnou vzdělávací institucí v oboru hornictví na světě. V hornickém prostředí Krušnohoří 16. století sepsal Georgius Agricola svých Dvanáct knih o hornictví a hutnictví (latinsky De re metallica libri XII), které se po další staletí staly nejužívanější příručkou, využívanou při dobývání rud a jejich hutním zpracování. Svůj význam měla i ražba stříbrných mincí, mj. jáchymovského tolaru, od jehož názvu se odvozuje pojmenování amerického dolaru.[2]

Historie projektu

Název původního projektu zněl Středoevropská kulturní krajina Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří – cesta ke světovému dědictví UNESCO a jeho realizace byla plánována na období od 1. 7. 2010 do 30. 9. 2012. Projekt byl podpořen Evropskou unií prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj: Investice do vaší budoucnosti v rámci programu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko, Program Cíl 3/Ziel 3. Oficiálními partnery projektu byli Ústecký kraj, Technická univerzita - Bergakademie Freiberg, Oblastní muzeum v Mostě a Spolek Montanregion Erzgebirge, e.V. z Freibergu.[3]

Historická mapa hornických děl v okolí Freibergu z roku 1745

V roce  2010 byla na české straně založena obecně prospěšná společnost Montanregion Krušné hory – Erzgebirge se sídlem v Jáchymově a pod identifikačním číslem 29094038 byla tato společnost zapsána u Krajského soudu v Plzni 13. února 2010.[2] Společnost vznikla s cílem podporovat historické hornické obce a jejich sdružení z Krušných hor, které mají zájem o společný postup při revitalizaci území, obnově historických památek a tradic a rozvoji cestovního ruchu. Součástí činnosti společnosti je spolupráce se sdruženími s podobnými cíli a náplní práce na české i saské straně Krušných hor. Členy společnosti jsou města Abertamy, Boží Dar, Horní Blatná, Jáchymov a Krupka, oficiálním partnerem projektu je Karlovarský kraj. Od samého počátku společnost zároveň vykonávala funkci národního koordinátora aktivit, souvisejících s nominací Hornické kulturní krajiny Erzgebirge – Krušnohoří s její osmisetletou historií na zápis na seznam Světového dědictví UNESCO.

Na saské straně se první iniciativy ohledně zapsání hornického regionu Krušnohoří na seznam Světového dědictví objevily již v roce 1998. Postupně byly zpracovávány a projednávány projekty z jednotlivých regionů. Přitom zaznělo varování, aby se neopakovaly události, které vedly z důvodu narušení charakteru labského údolí k vyškrtnutí Drážďan ze seznamu Světového dědictví UNESCO.[4]

Dne  20. ledna 2014 saský ministr vnitra Markus Ulbig a český ministr kultury v demisi Jiří Balvín podepsali společnou dokumentaci k německo-české žádosti o zápis "Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří" na seznam Světového dědictví UNESCO. Centrum světového dědictví v Paříži mělo začít žádost posuzovat v únoru 2015 s výhledem na konečný verdikt v průběhu roku 2016.[5]

Na počátku roku 2016 však došlo ke zvratu. Pouhé tři měsíce před zasedáním Světového výboru UNESCO v Turecku se obě strany podílející se na projektu - česká i saská - rozhodly stáhnout svou nominaci Hornické kulturní krajiny Krušnohoří na zápis na seznam Světového dědictví. Stalo se tak z důvodu nutnosti přepracovat a doplnit projekt na základě výtek, které k němu měli komisaři UNESCO. Problém byl zejména v rozdílném přístupu české a německé strany.

Zatímco česká strana nominovala šest ucelených oblastí, zahrnujících větší počet hornických památek, Německo nominovalo památky jednotlivě a tak z 85 položek v předložené dokumentaci 79 reprezentovaly hornické památky na saské straně Krušných hor. Z hlediska přepracování dokumentace se tudíž změny měly české strany dotknout minimálně.[6]

Nový přeshraniční projekt

Podpisem smlouvy o dotaci byl v říjnu roku 2016 spuštěn nový česko-saský projekt Zdař Bůh, světové dědictví/ Glück auf Welterbe!. Tento tříletý projekt byl spolufinancovaný Evropskou unií v rámci Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020 a jeho cílem byla ochrana, rozvoj a propagace Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří, usilující o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.

Stříbrný jáchymovský tolar z r. 1525

Projekt obsahoval řadu opatření k rozvoji turistických nabídek v Krušných horách, k rozšíření přeshraniční spolupráce a posílení regionální identity. Hlavním partnerem byla společnost Wirtschaftsförderung Erzgebirge GmbH z Annabergu, projektovými partnery byly dále Montanregion Krušné hory – Erzgebirge, o.p.s., a Tourismusverband Erzgebirge e. V. Hlavním cílem projektu bylo, aby se v době jeho trvání, t. j.do 31. 10. 2019, stal hornický region Krušné hory světově uznávanou značkou.[7][8]

Celkový rozpočet projektu dosáhl 2,44 milionu eur. Na jeho financování se podílela z 85 procent Evropská unie prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Památky hornického regionu Krušné hory

Krušnohorské hornické památky byly v projektu, zaměřeném na jejich zápis do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, rozděleny podle jednotlivých kategorií. Těmito kategoriemi byly: doklady o těžbě a zpracování nerostných surovin, montánní infrastruktura, řemeslná a průmyslová výroba související s těžbou a jejími důsledky, horní města a jejich sociální a administrativní struktura, místa zvláštního významu pro montánní vědy.

Vlčí jámy u Horní Blatné

Podle oblastí a lokalit bylo rozdělení památek následující:

Původní počet vybraných lokalit v Sasku byl postupně zredukován o více než polovinu. V Česku byla z návrhu na zařazení Hornické kulturní krajiny Háj - Kovářská - Mědník nakonec akceptována pouze hornická krajina vrchu Mědník u Měděnce v okrese Chomutov.[10]

Zápis na Seznam světového dědictví UNESCO

Pod názvem „Erzgebirge/Krušnohoří Mining Region“ (v českém překladu Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří) byl historický krušnohorský hornický region zapsán 6. července 2019 na Seznam světového dědictví UNESCO.[11] Stalo se tak na 43. zasedání UNESCO, které se konalo ve dnech 30. června až 10. července 2019 v ázerbájdžánské metropoli Baku.[2] Spolu s krušnohorským hornickým regionem byla 6. července 2019 na seznam UNESCO zapsána i Krajina pro chov koní v Kladrubech. Seznam světového dědictví byl o hmotné památky z České republiky doplněn po 16 letech a jejich celkový počet tak vzrostl na čtrnáct.[12]

Zapsané lokality:

  • Středověké stříbrné doly v oblasti Dippoldiswalde
  • Hornická krajina Altenberg-Zinnwald
  • Správní jednotka Lauenstein
  • Hornická krajina Freiberg
  • Hornická krajina Hoher Forst
  • Hornická krajina Schneeberg
  • Schindlerova továrna na výrobu modrotisku

Fotogalerie
  • Technická památka vápenka v Lengefeldu
  • Horní město Krupka
  • Hornické muzeum v Zinnwaldu-Georgenfeldu
  • Prohlídková štola Starý Martin u Krupky
  • Areál Muldenhütten u Freibergu
  • Štola Segen Gottes, Boží Dar - Zlatý Kopec
  • Freiberg - Dóm Panny Marie a hornické muzeum
  • Přístup ke štole Země zaslíbená na Mědníku
  • Horní město Schneeberg
  • Minerály na stropě štoly Johannes, Zlatý Kopec
  • Molchner Stolln v Pobershau (Marienberg)
  • Blatenský vodní příkop ze 16. století
  • Průvod hornických spolků v Annabergu
  • Rudá věž smrti ve Vykmanově
  • Schindlerova továrna na barvy včetně šmolky

Odkazy

Reference
  1. Kladrubský hřebčín a hornické památky Krušnohoří se dostaly na seznam UNESCO [online]. Česká televize - ČT 24, 2019-07-06 [cit. 2019-07-06]. Dostupné online.
  2. VOR, NOVINKY, ČTK, PRÁVO. Krušnohoří se dostalo na seznam UNESCO. Novinky.cz [online]. 2019-07-06 [cit. 2019-07-06]. Dostupné online.
  3. Montanregion Krušnohoří [online]. Most: Oblastní muzeum [cit. 2017-03-21]. Dostupné online.
  4. Weltkulturerbe Erzgebirge. Kreise und Kommunen finanzieren UNESCO-Bewerbung [online]. MDR Sachsen - Region Chemnitz, 2011-06-27 [cit. 2017-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
  5. Nominace UNESCO Krušné hory na cestě na Seznam světového dědictví UNESCO [online]. Jáchymov: Montanregion Krušné hory - Erzgebirge, o. p. s. [cit. 2017-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-02.
  6. DVOŘÁK, Michal. Česko se Saskem stahují nominaci Krušnohoří na seznam světových památek. idnes.cz [online]. 2016-04-12 [cit. 2017-03-21]. Dostupné online.
  7. Odstartoval projekt Zdař Bůh, světové dědictví [online]. 2016-10-27 [cit. 2017-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-03.
  8. Welterbeantrag „Montane Kulturlandschaft Erzgebirge/Krušnohoří“ geht Anfang 2018 erneut ins Rennen [online]. 2016-11-28 [cit. 2017-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-18. (německy)
  9. Průvodce Montanregionem Krušné hory [online]. [cit. 2017-03-21]. Dostupné online.
  10. Erzgebirge/Krušnohoří Mining Region. Multiple Locations (22) [online]. UNESCO [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
  11. Erzgebirge/Krušnohoří Mining Region [online]. UNESCO, 2019-07-06 [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. (anglicky)
  12. ČTK. Šestnáct let nic, až letos. Hned dvě české památky se dostaly na Seznam světového dědictví UNESCO. Seznam zprávy [online]. Seznam, 2019-07-06 [cit. 2019-07-07]. Dostupné online.

Literatura
  • URBAN, Michal, ALBRECHT, Helmuth. Hornické památky Montanregionu Krušné hory/Erzgebirge = Denkmale des Bergbaus in der Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří.  Jáchymov: Montanregion Krušné hory - Erzgebirge, 2014. 182 s. Str. 100 - 103. ISBN 978-80-260-8160-9 

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.