Horní Studénky

První písemná zmínka o obci se datuje z roku 1353. Je zřejmé, že obec byla osídlena i před tímto datem. Kostel je doložen již v roce 1531. Kostel zasvěcený sv. Leonardovi, který byl známým poutním místem, byl postaven 1666–1672 a nahradil starší, dřevěný. První zmínka o poutích je už z roku 1620. V roce 1734 byly postaveny ambity kolem kostela, které měly chránit poutníky před nepohodou. Od tohoto roku se dají sledovat i její šlechtičtí majitelé. Fara v dnešní podobě stojí od roku 1788. Škola v obci byla už před rokem 1786. V roce 1908 se přemístila výuka do nové budovy, ve které se učí dodnes.

• Vladimír Přikryl (1895–1968), velitel 2. československé paradesantní brigády v SSSR, na domě č.p. 80 má umístěnu pamětní desku[3]
• František Rabenseifner-Raven (1921–1991), novinář a spisovatel, jehož dosud nevydané prózy jsou svým obsahem vázány přímo na Horní Studénky (např. trilogie Pevnost Velká Morava, odehrávající se v letech 1938–1945). Je také autorem dvoudílné monografie o Horních Studénkách (1983), jejíž strojopis je uložen v knihovně Státního okresního archivu Šumperk.
• Čeněk Ryzner (1845–1923), český lékař, archeolog a sběratel

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[4]

• Kostel sv. Linharta s areálem – renesanční jednolodní stavba ze 16. století, upravená v 18. století a 19. století; k areálu patří dále tyto památkově chráněné objekty:
  • kříž – klasicistní z roku 1814 s nápisem
  • ohradní zeď s ambity – hřbitov kolem kostela na oválném půdoryse, ohrazen ambity ze 16. století, úpravy v 18. a počátkem 19. století, ojedinělý prvek v okrese
  • kaplička – cihlová hranolová stavba, dvojstupňová, z 18. století
• Boží muka (u silnice na jižní straně vsi) – dřevěná, z poloviny 19. století

Na Olšanské hory vede křížová cesta z roku 2013.

Přírodní zvláštností jsou nálezy zkamenělých lastur, plžů a ježovek v okolí Království, svědčící, že tu kdysi bylo dno křídového moře. Na Sychrově roste přeslička bahenní, u Trojičky vachta trojlistá, pod Homolí a na dolní Pustině množství bledulí. V norách pod bludnými kameny žije jezevec lesní, k vidění je také černá zvěř i zatoulaní jeleni, hnízdí zde divoká kachna, bažanti, koroptve, vzácněji chřástalové a křepelky.

V katastru obce jsou prohlášeny dva památné stromy:

• Dub za Minářovým (dub letní)
• Lípa u kapličky sv. Linharta (lípa velkolistá)

Horní Studénky je horská obec v okrese Šumperk na severní Moravě. Leží 3 km jihovýchodně od Štítů a 13 km severozápadně od Zábřehu. Zdejší nadmořská výška kolísá mezi 460–600 m, u kostela činí 578 m n. m.

Rok založení obce se dosud přesně nedalo určit, je známo jen, že podle uvedené listiny zde obec v roce 1353 byla, a od toho roku se dají sledovat i jejich šlechtičtí majitelé. Obyvatel měly Horní Studénky v roce 1771 celkem 439, roku 1800 pak 596, roku 1834 jich bylo 748, v roce 1930 jejich počet činil 556, v roce 1938 pak 503. Po roce 1945 se odstěhovalo 46 rodin do pohraničí a tím počet obyvatel k 31. 12. 1970 klesl na 420.

Nabídek na výlety po okolí je mnoho, všechny tyto cesty se dají absolvovat buď pěšky, na horských kolech, v zimě na běžkách. Pro poznání zdejších hlubokých lesů je vhodná cesta (červená značka) k rybníčku Sychrovu na Pustině, odkud vede cesta na sedlo Hambalek, kde je hospoda Na Kocandě. Další možná cesta vede také z Horních Studének přes Zborov do Klášterce a Bohutína na železniční trati Šumperk – Hanušovice. Tato cesta je vyhlídkou na panorama Jeseníků.

• Římskokatolická farnost Horní Studénky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Studénky na Wikimedia Commons
• Horní Studénky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)