František Rabenseifner

František Rabenseifner - Raven – úřední vizitka

Narodil se v Horních Studénkách (okr. Šumperk), jeho otec František Rabenseifner (1897–1939) zde byl řídícím učitelem, v první světové válce příslušník 6. střeleckého Hanáckého pluku[3] (od r. 1917 legionář)[4] a od r. 1933 také obecní kronikář.[5]

František Rabenseifner – Raven absolvoval maturitní zkoušku r. 1940 na gymnáziu v Holešově[6] a v r. 1941 byl přijat jako úředník do olomoucké pobočky nakladatelství JUC. Josef Stejskal.[pozn. 1] Před nástupem k vojenské prezenční službě v říjnu 1945 pracoval jako redaktor v deníku Stráž lidu.[7] V r. 1949 byl přeložen z redakce Českého rozhlasu Ostrava do redakce Československého rozhlasu v Praze, do Prahy se trvale přestěhoval a v r. 1951 se stal zástupcem vedoucího kulturně osvětového oddělení na generálním ředitelství Čs. uhelných dolů.[8] Po hromadném zrušení generálních ředitelství byl v 50. letech nejprve redaktorem v časopise Stavebník a odtud přešel do redakce týdeníku Svět v obrazech. Od r. 1964 byl zaměstnán v časopise ústředního výboru odborového svazu pracovníků v kovoprůmyslu Kovák. Od září 1967 zaměstnán jako tiskový tajemník Ústřední rady odborů.[pozn. 1] Autorsky spolupracoval se Sportovním a turistickým nakladatelstvím, s nakladatelstvím Olympia nebo s Československým svazem tělesné výchovy. Ve svém literárním díle vycházel z patriotického vztahu k rodnému kraji a v druhém období své tvorby ke křesťanskému odkazu Velké Moravy (Moravská lebka, Legenda aurea 2000). Tyto románové prózy, nevydané a dochované ve strojopisech, jsou dosud čtenářsky neznámé, třebaže představují vlastní literární odkaz autora.

František Rabenseifner – Raven je pohřben na hřbitově v Mělníku.

• O světové prvenství (Práce – vydavatelstvo ROH,1953).[pozn. 2] Reportáž o vývoji vozů Tatra v národním podniku Tatra Kopřivnice a konstruktérovi Jiřím Klosovi,[9][10] nositeli řádu Práce.
• Dobří lidé nerezivějí (STN, 1962). Životopisný román o cestě k olympijskému vítězství rychlostních kanoistů Jana Brzáka a Bohumila Kudrny.
• Gentlemanský uzel. Detektivní novela (Lidová demokracie, 1971).

Periodika: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy, Svět v obrazech, Kovák, Za krásami domova, Vlasta, Stadion, Automobil aj.[pozn. 3]

Příležitostné pseudonymy v periodikách: Rostislav Hanák, Cyril Javorek.[2]

• Legenda aurea 2000 cyrilometodějské oblasti Adria – Balt / Moravský cyrilometodějský passionál (1989)
• Fragmenty z dějin poutního místa Horní Studénky a jeho poutního chrámu, zasvěceného svatému Linhartovi (2 díly, 1983)[11]
• Moravská lebka (román o Velké Moravě, 1981, 2. verze 1989)
• Pevnost Velká Morava I - III (generační trilogie z autorova rodného kraje o roce 1938, o dělnících na stavbě opevnění na Králicku a jejich osudech v letech Protektorátu)
• Rozmarné zrcadlo lidem včerejška (vzpomínkové fejetony, které vzešly z autorovy práce pro Čs. rozhlas)
• Krutá řehole štercířská (historický příběh z doby Třicetileté války na hradě Buchlově)
• Vlčí volání (próza o skupině trampů v Jeseníkách)
• Rytíři a kapitáni (román o proměnách hutního průmyslu kolem roku 1948 na Ostravsku, 2 díly)
• Apeirondrom (román o partyzánech v severní Itálii za druhé světové války) [1965]
• Peřeje k Olympu (román o sportovním vodáctví, navazující na autorovu knihu "Dobří lidé nerezivějí") [1967]
• Kříž a Čtyřlístek aneb Reprezentantská komedie (román)
• Silné slunce (divadelní hra)
  • 
    Titulní stránka trilogie Pevnost Velká Morava
  • 
    Titulní stránka pasionálu Legenda aurea 2000
  • 
    Titulní stránka románu Moravská lebka
  • 
    Titulní stránka historického románu Krutá řehole štercířská